12

V sexu bych si přál/a, abychom oba v nejbližších dnech .........

Až jste s odpovídáním oba hotovi, projděte popořadě všechny otázky, přečtěte odpovědi, vysvětlete nebo doplňte své písemné poznámky a okomentujte otázku po otázce, abyste si udělali ve všem jasno. Možná budete sami překvapeni názory a přáními toho druhého a snad se tak dozvíte leccos nového o svém partnerovi a vašem vztahu.

Když to v sexu skřípe

1) Sex byl v mém dětství a mé rodině považován za .........
2) Strašně mne „eroticky“ štve, když .........
3) Nejkrásnější společný erotický zážitek, na který si pamatuji, byl .........
4) Myslím, že jedna z mých částí těla, která je při sexu občas zanedbávána, je .........
5) Největší erotický šarm ze známých hereček/herců nebo prominentů má pro mne .........
6) Četnost milování v poslední době je .........
7) Mnozí lidé dělají při sexu zvrhlé věci. Co bych nikdy nedělal/a, je například .........
8) Co jsme ještě nikdy nedělali a na co bych v sexu měl/a hroznou chuť, je .........
9) Myslím, že chyba, kterou občas při sexu dělám a tobě asi vadí, je .........
10) Myslím, že v okruhu našich známých existuje několik párů, které spolu nespí. Je to zřejmě způsobeno tím, že .........
11) Co o tobě po sexuální stránce ještě ne zcela přesně vím a neumím ocenit, je .........

Dotazník

Sexualita a erotika by pro mnoho párů mohla být mnohem více uspokojující a vzrušující, kdyby oba partneři znali sexuální přání a oblíbené praktiky toho druhého. Bohužel se v mnoha vztazích o sexu příliš nemluví, pokud vůbec na toto „žhavé téma“ přijde řeč. Jestliže jsou milenci právě zamilovaní nebo jde o krátkodobý, jednorázový vztah, nehraje tento deficit komunikace žádnou výraznější roli. Avšak po několika letech společného soužití může vzájemné nekomunikování vést až k frustraci a nezájmu o sex.
Pokud snad pozorujete příznaky nastupující krize ve svém vztahu, zkuste si najít čas a udělejte si příjemný večer. Po dobré večeři a při sklence vína či koktejlu si zahrajte následující hru. Pečlivě si každý sám prostudujte níže uvedený seznam dvanácti otázek, které pak během následujících deseti až patnácti minut zodpovíte, popřípadě doplníte výroky. Vše si důkladně promyslete, nepište žádné dlouhé slohové práce, postačí krátká, výstižná hesla.

Raizo Tanaka

Tento muž byl génius, pravděpodobně jeden z nejlepších velitelů eskader během války na obou stranách. Porážel převahu spojeneckých sil u Šalamounových ostrovů nebo uprchnul se svými silami z pasti, kde jim hrozilo zničení, příkladem byla bitva u Tassafarongy, 30.11.1942. Jeho hlavní prací bylo dopravit zásobami přetížené dopravní torpédoborce. Naštěstí pro USA, byl odvolán z velení krátce po stažení z Guadalcanalu, protože musel být nalezen viník za debakl.

Teď však přemýšlejte o sobě,

když dosti často zcela mechanicky drmolíte toto zvolání i s prosbami po něm následujícími, co si při tom pomyslí andělé kteří vidí a poznávají zcela dobře, že nemohou být hotovi se samotným zvoláním na věky v hlubině hlubin a potom co si pomyslím teprve Já, k Němuž se nese toto volání?! - Ó, vy ještě silně mrtví, že vám to ještě nikdy nebilo do očí !
Probuďte se nyní a volejte v duchu a v pravdě: “Otče náš, Jenž jsi na nebesích!“ Tak naleznete život jak v hloubi, tak i ve výši: neboť v samotném tomto zvolání je již celá modlitba a vyrovnává se každé prosbě, proto myslete budoucně na to, co se modlíte a jak, tak bude modlitba vaše vyslyšena.

Otče náš, jenž jsi na nebesích

Toto zvolání činí denně miliony lidí,ale jen velmi málo jich uvažuje, co tím říkají a ještě míň co tím myslí modlitba a mají opravdový smysl nebeský a přece se mají toto modlit v nebeském stylu, protože Otec, k němuž se modlí, je v nebi !“
Jak tedy zní toto zvolání v nebeském smyslu ?
Zde není místa k podrobnějšímu rozboru tohoto smyslu podobenství, nýbrž ihned vám jen čistě nebesky duchovním způsobem ukáži, a to přirozenými slovy, protože ještě řeči ducha nerozumíte, jak toto zvolání zní z úst duchů nejčistších a tak tedy poslyšte zni takto:Věčná nekonečná lásko, jenž, přebýváš ve světle své svatosti!“ To je jeden způsob a jeden smysl, z něhož však vyplývají následující, ještě hlubší smysl a tento zní takto„Živote všeho života,jenž tu přebývá v našem srdci ! Hleďte,tento smysl je již opět hlubší! Uvidíme však ještě dále, co tu za ním vězí, ještě hlubšího a tak tedy poslyšte, takto to zní hlouběji:“Člověče člověků, jenž přebýváš v člověku! Hleďte, oč mnohem hlubší je již opět toto. Ale poslyšte jen dále, jak to opět hlouběji zní:Slovo všeho slova, jenž přebýváš ve své základní podstatě, my v ní a ona v nás!Oč mnohem hlubší je již zase toto: Ó všimněte si toho smyslu neboť je v něm hojnost Ducha svatého! Slyšte však jen dále a hlouběji, neboť toto tu zní takto:Ó nepochopitelný Střede nekonečnosti, ve vší lásce, síle a moci, neodolatelnosti a svatosti, kterýž jediný zahrnuješ v sobě Své nekonečné bytí! Dále slyšte s otevřeným srdcem, tu to zní: Věčný, neomezený Bože, jenž přebýváš v Duchu své nekonečné hojnosti a jasnosti,Hleďte jaká hloubka zde vládne a přece ani ona tu ještě není, nýbrž hlubiny hlubin se stupňují také zde do nekonečna tak, že každý i sebedokonalejší anděl spatřuje v nich vždy nový a hlubší pořádek a také vidí, že v každém hlubším počátku spočívá opět o sobě nekonečno, jež na věky věků nemůže být v úplnosti pochopeno.

Metoda analyticka

Metoda, jejýz pomocý rozkladame jev na jeho soucasti, kterou kazdou pak
zkoumame oddelene.
Metoda axiomaticka
Jeden ze zpusobu deduktivný vy stavby vedecky ch teoriý, ktery zalezý v tom, z e:
1. volýme urcitou mnoz inu vet danř teorie prijýmany ch bez dukazu (volřme
axiomy), 2. pojmy obsazenř v axiomech nedefinujeme explicitne v ramci danř
teorie, 3. stanovýme pravidla odvozovaný a definicný pravidla danř teorie, jez
umoz n ujý prechazet od jednech vet k druhy m, resp. zavadet novř termýny do
teorie.

U Mně se nepořídí

nic s nějakým Deus ex machina (vykouzleným bohem),nýbrž jedině s diligentia (pílí) ducha s vyloučením in robus divinia (v posvátných obřadech) - kde se nedostává této výlučné diligentis (píle) pro všeliké machinis mundi (machinace světské), tam také není nic, anebo jen velmi málo s oním Deus in nobis (Bůh v nás) a proto také právě tak málo s pravým porozuměním starého anebo nově zjeveného slova Božího! - Podobní lidé jsou Mně však také vpravdě nejprotivnější, protože jsou vlažní pro to nejdůležitější a na zaslíbený věčný život se dívají právě tak s takovou důvěrou jako hráč v loterii na svůj los: je-li něco a přijde-li něco dobře: není-li nic a nepřijde nic, pak je také dobře! - Ano věru, u takových to bude zajisté věčně tak dobré, nebude-li s věčným životem nic a také nepřijde-li nic, co by jim mohlo k němu dopomoci.-
Kdo však čte Mé slovo, ať je čte pozorně a dobře v srdci podrží a jedná podle své síly podle slova a ať není pouze jeho marnivým čtenářem nebo posluchačem, nýbrž opravdovým, - živě vřelým uskutečňovatelem, tak bude také sklízet pravé plody, jak jsou přislíbeny ve slově starého i nového Zjevení, ať si však nikdo nemyslí, že Já tomu, kdo s Mou věcí jedná jako s nějakou starou ženskou pří, nebo nanejvýš jako s hloupým šňupcem tabáku, nebo s účtem příštipkáře, budu házet Své Království. Svou milost a Své velké slitování ze záda. Ó nikoli, toho jistě na věky neučiním! - Ať si každý ve své pošetilosti věří, čemu chce: Já však učiním, co Já chci a hloupostí lidí Se věčně nedám mást: neboť Já vás lidi nepotřebuji, ale vy potřebujete Mne! Já však navštívím hloupost lidí soužením a uvidím, jak dlouho Mně budou vzdorovat. Jako jsem však nekonečně dobrý k tomu, kdo mne vážně hledá, právě tak neúprosný jsem zase k tomu, kdo Mne ve Svém srdci vůči světu považuje za něco nemnoho lepšího nežli je šňupec tabáku. Amen ,vpravdě, v pravdě,

Já však jsem pro tyto lidi

již častokráte dal jasně odhalit slovo Starého i nového zákona různými jasnovidci a sluhy, to jest Mým nejsvětějším Duchem v nich: - leč odhalení tu vyvolává týž účinek a říká se tomu Stará bible je jako Proteus a jako chameleon, který je upotřebitelný ve všech podobách a barvách a probudilá hlava může u toho, jako obratný sochař z hrubé hmoty, udělat co chce. S touto kritikou nevyrostou pro ducha člověka jistě žádné zlaté hory v říši života.
Jsou opět jiní čtenáři, kteří mají k bibli sice určitou úctu a čítají v ní mnohdy velmi pozorně. Jelikož však nechápou v ní velmi mnohé věci a mnohdy dokonce narážejí i na literární rozpory, tu pak říkají obyčejně u sebe a mnohdy i v přítomnosti svých přátel:“Kdyby byl Bůh chtěl zjevit Svou vůli lidem biblí, muselo by mu přece především záležeti na tom, aby byl předně každým, a na druhé za všech dob chápán a k dosažení tohoto cíle by se byl postaral o to, aby se tento domněle nejsvětější klenot všech lidí také udržel pro všechny časy nezfalšovaný.“-Zato kritika je sice o chlup lepší nežli dřívější, ale neudrží se, neboť to, oč takový kritik usiluje, je již beztoho tisíceronásobně postaráno, jeli však slepý a nepozoruje to, musí si jen sám sobě přičíst, zůstane-li při tom oslem a promarní-li síly svého ducha pro stranu oslovskou. - Kde má dnes na zřeteli politické věci světa, zítra všeliké věci jiné, třetího dne záležitosti peněžní, čtvrtého dne vidle na hnůj a seno, pátého dne všelijaká zlepšování ovocných stromů a rév., šestého dne krásná děvčata, divadlo apod., sedmého dne pro samý svět neví kde mu hlava stojí, osmého dne rozmlouvá případně se svými přáteli v hostinci o věcech světských,aby se trochu rozptýlil a rozveselil, devátého dne nic nežli jen přemýšlí a předstírá, jakou práci mu dá a udělá desátý, jedenáctý, dvanáctý, třináctý a čtrnáctý a nanejvýš patnáctého dne spolkne několik veršů z bible, tak jako cestující několik lžic polévky, když postilion dává již znamení k odjezdu:- táži se nemůže žádat, aby mu, jak vy říkáte, létali pečení holubi ducha svatého do huby? - Zde platí, jak se říká: Na trní a bodláčích se fíky a hrozny nikdy nesklidí, jako lilie a růže nerostou na kopřivách a durmanech, tak nemůže v mysli napěchované všelijakými záležitostmi světa nikdy vzklíčit a ještě méně dozrát vnitřní duchovní porozumění pro Má slova! - A tak se tento světský mudrc nemůže pak také nikterak pozastavovat nad tím, když duchovně zůstává oslem časně a velmi často snadno také věčně.-Čím se však kdo obírá v tom časem také moudří. Kdo se obírá světem, stane se časem moudrý pro svět: ale pro Království Boží zůstává pošetilcem plným slepoty. Kdo se obírá koňmi, stane se moudrým podkoním, kdo se obírá malířstvím, stane se malířem, kdo hudbou, stane se hudebníkem a tak podobně. Kdo se však především obírá Mým slovem a jedná podle něho, stává se moudrým v Mém Království věčného života, které je každému zvěstováno v slově a co má konat, aby ho dosáhl. Když si však někdo, abychom tak řekli jednou za čas přečte několik slov z bible nebo z jiného zjevení jako potištěný kus papíru, v němž bylo zabaleno kus sýra, nebo jako mnohý, jenž na záchodě chce z dlouhé chvíle rozluštit nějaký zpola roztrhaný veřejný článek jako tak zvaný rebus - pak je věru svatý Duch zajisté hodně daleko, asi jako dva nejkrajnější póly nekonečného stvoření. - - -

Jsou všelijací čtenáři slova Božího,

slova to živého, ano onoho Slova, Jímž vše, co tu je, bylo učiněno. - Někteří je čtou jako starý příběh prince Piripinkra, jako příběh Jenoféfy, Palečka a jako příběhy čtyř děti Haimových! - Bible, - praví mnozí, - je staré, všech dob slátané dílo, které se již nedá srovnávat s novou literaturou: - obsahuje prý velká množství mystických zázračných báchorek prošpikovaných starou, mnohdy suchopárnou morálkou, mnohdy historickými náčrty a nejčastěji výhružnými a trestními kázáními a prorockým slibováním neštěstí, která však nebyla o mnoho lepší, nežli proroctví povětrnostní v starých selských kalendářích, z nichž by bylo také jistě každé pro určitou část země správné, neboť neprší-li zde může zajisté pršet v Číně nebo na Tahiti anebo na Otahaiti, na Kamčatce nebo v Jižní Africe! Právě tak je tomu i s proroctvími v bibli: nesplní-li se v Evropě, byla by tu přece ještě Asie, Afrika , Amerika, Austrálie a nesčetné množství velkých a malých ostrovů ve velkém moři světovém, kde se na tom či onom ostrovu musí takové proroctví jistě a nepochybně splnit! - Ale u takových čtenářů má slovo také účinek, ó nádherný účine !- Způsobuje, že brzy mívají a brzy poté usnou tělesně i duchovně na věky, to jest, přechází pěkně sladce do duchovní smrti! - Neboť kdo se nestává činným podle slova, ten umírá na věky duchovně i tělesně.

Jako se duchu zamlouvá jen to,co je jeho přirozeností, tak se světu zamlouvá také jen to, co je jeho přirozeností:zde je na pravém místě přísloví, které praví: Rovné se nejraději druží k rovnému. (Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá) Také od stromů a ostatních rostlin by bylo žádoucí, aby místo předchozího květu a ještě mnohých jiných jaksi obřadných zjevů vydávaly raději ihned zralé plody, ale tato věc už jinak nejde, má-li se z velkého okruhu jsoucna vše, co je ještě nejdoleji, být obráceno vzhůru a dospět tu k věčné svobodě! Musí proto také být dopuštěno, aby vedle oné jedině správné duchovní cesty byly světu ponechány také jeho různé pobočné a mnohdy dokonce i nejkřiklavější scestí, na kterých by nicméně časem mohl být uveden buď tu nebo tam někdo na správnou cestu. Či mohli by snad prvenci, kteří se přicházejí zdola, být ihned pokřtěni do jedině pravé vnitřní církve ducha ? To by nešlo právě tak, jako ihned zralý plod nějakého stromu bez předchozího květu .
Kníže noci a smrti musí tedy vedle pravé církve, která je postavena na skále Petrově, mít svou světskou kapli, ale z této kaple jde nicméně cesta do pravé církve a on nemůže zabránit nikomu, kdo chce přejít z této kaple do pravé církve, jako nemohl vám zabránit, abyste z podobné kaple nepřešli do Mé pravé církve a zůstali v ní na věky !
Představte si však pod pravou církví Marii a pod světskou kaplí Martu, která dělá mnoho hluku pro světské věci, zatím co Maria se svou nejlepší stránkou naslouchá u Mých nohou Mé nauce, která jediná je světlo a život a přijímá ji do srdce! - Když však jejich bratr byl v hrobě, plakaly nicméně obě stejně a přišly ke Mně, abych vzkřísil toho, jenž ležel mrtev v hrobě - zabalený a všecek páchl zetlíváním !!!
Leč o tom nic více dále! - Myslím, že z tohoto daru budete moci zcela snadno vyrozumět, proč jsou dopuštěny vedle pravé církve Petrovy v srdci také církve vnější, říkat tudíž o tom něco dalšího bylo by také úplně zbytečné. Proto o tom dobře rozjímejte ve svém srdci ! Amen.

Kdyby se tu však někdo z vás tázal na tu skálu Petrovu a řekl: Ano, má-li se tato skála brát takto čistě duchovně a hledat jen v každém člověku jednotlivě a nemá-li se rozumět ani v představeném nějaké církve v celé obci, proč tu tedy Pán dopouští, že se obce po staletí škorpí a navzájem stále a stále co nejkrutěji pocuchávají, jen kvůli pravé skále Petrově, protože každá obec pevně věří, že v ní je domovem Petr - ta skála ?!
Důvod tohoto dopuštění spočívá mnohem hlouběji, nežli by se někdo domníval na prvý pohled. Nemá tomu ovšem být tak, jak tomu je - a přece zase tomu musí být tak, protože vše ostatní je ještě tak ! Abrahamovi byl pravý potomek probuzen duchovně bez smyslné soulože, rovněž tak byl zplozen Jan, Maria a v pravěku se taková zplození stávala často a leckteří proroci byli takovýmto způsobem zplozeni, toto plození je ovšem to pravé a vyskytuje se nezřídka ještě nyní bez vědomí rodičů, ale to je způsob nebeský a nehodí se pro svět, jenž tu však také musí být kvůli možné účasti na vykoupení: co tu však potom zbývá jiného nežli dále ponechat světu jeho smyslný způsob plození a tedy i starý hřích vedle úplného vykoupení, aby každá zajatá přírodní duše měla nerušenou cestu do říše milosti a slitování tak nebo tak? - Musí tedy trvat také vnější Petrové, u nichž by se děti světa mohly tak či onak vyznat.