Respirační acidóza
(RAC)
Fyziolog.hodnoty pH jsou 7,35 – 7,45. Pokles pH pod 7,35 nazýváme acidémie, vzestup nad 7,45 alkalémie (bazémie). Krajní hodnoty pH slučitelné se životem jsou udávány jako krajní acidémie (pH 6,8) a krajní alkalémie (pH 7,7) Acidózou nebo alkalózou označujeme fyziologické nebo patologické děje, které acidifikují nebo alkalizují celulární i extracelulární prostor organismu. Při poruchách respiračních se mění hodnoty pCO2 , při poruchách metabolických se mění hodnoty hydrogenuhličitanu. V akutní fázi onem.je vzácnou odchylkou, protože fyziologickou reakcí na stres je hyperventilace. Výjimkou jsou kriticky nemocní, u kterých již dříve existovalo plicní onem. (př.chronická obstrukční choroba bronchopulmonální), a nemocní, u kterých je součástí onem.i postižení DC, plic nebo dýchacího centra. Hyperkapnie u RAC zpočátku stimuluje dechové centrum, při vzestupu pCO2 nad 8 kPa ale dochází k depresi dých.centra, a jediným stimulem, který udržuje ventilaci, je snížený pO2. Podání O2 bez zajištění řízené ventilace u takto nemocných může odstranit poslední stimul pro udržení spontánního dýchání a vést ke kritickému zhoršení stavu. Příčiny vzniku: 1) pošk.dechového centra (hypoxické pošk.mozku, úrazy hlavy, intoxikace opioidy, sedativy a hypnotiky, CMP). Při traumatu hlavy a hypoxickém pošk.mozku je prevence RAC velice důl., protože hyperkapnie zhoršuje mozkový edém svým vazodilatačním účinkem. 2) restrikční či obstrukční onem.plic ve fázi globální respirač. insuficience. 3) mnohočetné plic.embolizace. 4) šoková plíce. 5) rozsáhlejší pneumotorax. 6)rozsáhlejší plic.emfyzém. 7) snížený minutový objem srdce, kdy průtok krve plícemi nestačí k dostatečné výměně krev.plynů. Dg: zvýšení pCO2, pokles pH, s poklesem kyslíku se rozvíjí a laktátová acidóza, vzestup laktátu a pokles hydrogenuhličitanu. Ter: jedinou možností je zlepšení ventilace (event.snaha o zvýš.srdeč.minutového objemu v případě kardiální insuficience). Podání hydrogenuhličitanu je kontraindikováno, hlav.u nemocných s chronickou respirač.acidózou, u kterých je zvýš.syntéza hydrogenuhličitanu ledvinami i jeho koncentrace v krvi. Event.podání kyslíku zde musí být velmi opatrné za častých kontrol ABR a klinického stavu nemocného. Není-li účinná léčba bronchodilatancii a je-li přítomna výrazná globální respirač.insuficience, je nutná vždy ventilační podpora.
Fyziolog.hodnoty pH jsou 7,35 – 7,45. Pokles pH pod 7,35 nazýváme acidémie, vzestup nad 7,45 alkalémie (bazémie). Krajní hodnoty pH slučitelné se životem jsou udávány jako krajní acidémie (pH 6,8) a krajní alkalémie (pH 7,7) Acidózou nebo alkalózou označujeme fyziologické nebo patologické děje, které acidifikují nebo alkalizují celulární i extracelulární prostor organismu. Při poruchách respiračních se mění hodnoty pCO2 , při poruchách metabolických se mění hodnoty hydrogenuhličitanu. V akutní fázi onem.je vzácnou odchylkou, protože fyziologickou reakcí na stres je hyperventilace. Výjimkou jsou kriticky nemocní, u kterých již dříve existovalo plicní onem. (př.chronická obstrukční choroba bronchopulmonální), a nemocní, u kterých je součástí onem.i postižení DC, plic nebo dýchacího centra. Hyperkapnie u RAC zpočátku stimuluje dechové centrum, při vzestupu pCO2 nad 8 kPa ale dochází k depresi dých.centra, a jediným stimulem, který udržuje ventilaci, je snížený pO2. Podání O2 bez zajištění řízené ventilace u takto nemocných může odstranit poslední stimul pro udržení spontánního dýchání a vést ke kritickému zhoršení stavu. Příčiny vzniku: 1) pošk.dechového centra (hypoxické pošk.mozku, úrazy hlavy, intoxikace opioidy, sedativy a hypnotiky, CMP). Při traumatu hlavy a hypoxickém pošk.mozku je prevence RAC velice důl., protože hyperkapnie zhoršuje mozkový edém svým vazodilatačním účinkem. 2) restrikční či obstrukční onem.plic ve fázi globální respirač. insuficience. 3) mnohočetné plic.embolizace. 4) šoková plíce. 5) rozsáhlejší pneumotorax. 6)rozsáhlejší plic.emfyzém. 7) snížený minutový objem srdce, kdy průtok krve plícemi nestačí k dostatečné výměně krev.plynů. Dg: zvýšení pCO2, pokles pH, s poklesem kyslíku se rozvíjí a laktátová acidóza, vzestup laktátu a pokles hydrogenuhličitanu. Ter: jedinou možností je zlepšení ventilace (event.snaha o zvýš.srdeč.minutového objemu v případě kardiální insuficience). Podání hydrogenuhličitanu je kontraindikováno, hlav.u nemocných s chronickou respirač.acidózou, u kterých je zvýš.syntéza hydrogenuhličitanu ledvinami i jeho koncentrace v krvi. Event.podání kyslíku zde musí být velmi opatrné za častých kontrol ABR a klinického stavu nemocného. Není-li účinná léčba bronchodilatancii a je-li přítomna výrazná globální respirač.insuficience, je nutná vždy ventilační podpora.
posted by pantheon at 10:37 AM
