Zlomeniny pánevního kruhu
jsou stabilní a nestabilní. Při stabilních zlomeninách nedochází k verktikálnímu posunu a je možné je léčit převážně konservativně. Při nestabilních zlomeninách dochází k postižení pánevního kruhu na dvou místech a tahem svalů může dojít k posunu úlomků. Příkladem může být tzv. Malgaigenova zlomenina, kdy je zlomenina obou ramének kosti stydké kombinována s poranění buď SI kloubu na stejné straně nebo vertikální zlomenině oss illei či sacri v okolí tohoto kloubu. Posun takto rozlomeného fragmentu je směrem proximálním a je třeba provést reposici a poté stabilizaci v závěsu nebo použít trakci poraněné končetiny proti spice strany zdravé.
Pennel uvádí další typ zlomeniny, kdy jsou obě zlomeniny na protilehlé straně pánevního kruhu . Nazývá tuto zlomeninu „ bucket handle“ type. Její terapie je stejná, v dětském věku se vyskytuje zřídka.
V dětském věku se většinou vystačí s konservativní terapií. Operační volíme u adolescentů nebo tam kde je nutná zvýšená péče spojená s polohování pacienta. Volí se většinou vnitřní osteosynthesa.
Zlomeniny acetabula
Zlomeniny v oblasti acetabula jsou o to závažnější, že se prakticky vždy jedná o intraartikulární zlomeniny, jejichž nedokonalá reposice a zhojení vede vždy k potraumatické arthrose, se všemi následky pro funkci kloubu.
Dle Letournela se dělí na zlomeniny přední ,zadní hrany a narušení tzv. pilířů , což jsou vertikálně rozdělené dvě poloviny pánve tvořící pilíř iliopubický a ilioischiadický, a na příčné zlomeniny acetabula. Zvláštní skupiny tvoří tzv. centrální luxace, což je zlomenina dna acetabula s proražením hlavice femuru do malé pánve.
V dětské traumatologii se objevují zlomeniny pilíře či příčné zlomeniny v oblasti acetabula v různé výši. Ač v dospělosti bývají tyto typy zlomeniny indikací k operaci a Letournel uvádí podstatně lepší výsledky při operační reposici, u dětí většinou vystačíme s náplasťovou extensí či skeletární extensí kombinovanou mnohdy s tahem za velký trochanter přes perkutánně zavedený spongiosní šroub. Osa tahu se koriguje dle typu zlomeniny a jeho efektu na reposici.
Pennel uvádí další typ zlomeniny, kdy jsou obě zlomeniny na protilehlé straně pánevního kruhu . Nazývá tuto zlomeninu „ bucket handle“ type. Její terapie je stejná, v dětském věku se vyskytuje zřídka.
V dětském věku se většinou vystačí s konservativní terapií. Operační volíme u adolescentů nebo tam kde je nutná zvýšená péče spojená s polohování pacienta. Volí se většinou vnitřní osteosynthesa.
Zlomeniny acetabula
Zlomeniny v oblasti acetabula jsou o to závažnější, že se prakticky vždy jedná o intraartikulární zlomeniny, jejichž nedokonalá reposice a zhojení vede vždy k potraumatické arthrose, se všemi následky pro funkci kloubu.
Dle Letournela se dělí na zlomeniny přední ,zadní hrany a narušení tzv. pilířů , což jsou vertikálně rozdělené dvě poloviny pánve tvořící pilíř iliopubický a ilioischiadický, a na příčné zlomeniny acetabula. Zvláštní skupiny tvoří tzv. centrální luxace, což je zlomenina dna acetabula s proražením hlavice femuru do malé pánve.
V dětské traumatologii se objevují zlomeniny pilíře či příčné zlomeniny v oblasti acetabula v různé výši. Ač v dospělosti bývají tyto typy zlomeniny indikací k operaci a Letournel uvádí podstatně lepší výsledky při operační reposici, u dětí většinou vystačíme s náplasťovou extensí či skeletární extensí kombinovanou mnohdy s tahem za velký trochanter přes perkutánně zavedený spongiosní šroub. Osa tahu se koriguje dle typu zlomeniny a jeho efektu na reposici.
Labels: Traumatologie
<< Home