zlomeniny

V oblasti zápěstí je nejčastější zlomeninou zlomenina kosti loďkovité - ossis skafoideum. K tomuto poranění dochází spíše v adolescentním věku, pádem na zápěstí či ruku s abdukovaným palcem. Bolesti jsou ve fossa tabatiere a bolestivě pacient reaguje na tlak v ose palce někdy i ukazováku a prostředníčku. Diagnostika RTG není jednoduchá, neboť většinou nedochází k dislokaci a linie lomu nebývá, zvláště bezprostředně po úrazu patrná .Při rtg vyšetření jsou nutné specielní projekce v rotaci zápěstí tak, aby bylo možné sledovat oss skafoideum ve všech směrech. Přesto je nutné považovat za potenciální zlomeninu stavy klinicky průkazné i bez rtg korelátu. Ten se může projevit až po několika dnech až týdnech kdy dojde k odvápnění linie lomu či k vývoji svalku. Není tedy chybou považovat za zlomeninu scaphoidea stav, kdy zápěstí je klinicky bolestivé, omezeně hybné a oteklé, obzvláště vyvoláme-li tlakem na palec bolesti ve fossa tabatiere.
Pak je nutné provést fixaci zápěstí , při zlomenině ossis skafoideum, s palcem v abdukci a po třech týdnech rtg kotrolou potvrdit či vyloučit zlomeninu. V případě positivity RTG se pokračuje v fixaci někdy až do 12ti týdnů . Při negativním rtg nálezu je však stav klinicky typický pro těžkou distorsi zápěstí, jejíž fixace je opět nejméně 3 lépe 5 týdnů.
V dětském věku se primárně neindikuje osteosynthesa. Terapie fractury ossis navicularis však v pozdním adolescentním věku či při neadekvátním hojení by měla být operační. Provádí se osteosynthesa tahovým šroubem většinou z malého instrumentaria či specielním šroubem Herbertovým, jehož dotažení umožňuje kompresi nebo specielní Enderovou dlažkou. Je možná rovněž fysiologická fixace kortikálním hřebíčkem s stimulací hojení spongiosní kostí dle Matti-Rousse. Výsledek je závislý na vitalitě obou fragmentů a ta je ohrožena narušením jednostranného nekolaterálního cévního zásobení os skafoideum při její zlomenině.