zlomeniny
Poranění nervů v oblasti ramenního kloubu
Poranění brachiálního plexu.
Při těžkých urazech ramenního kloubu může dojít k i k poranění brachiálního plexu – souboru senzorických i motorických nervů procházejících v bezprostední blízkosit ramene . Dochází k plegii až parese celé horní končetny nebo jejích částí, dle toho, které část brachiálního plexu je postižena . Toto poranění vzniká často jako porodní poranění s běžnými následky pro hybnost horní končetiny.
Nutno zkonsultovat s neurochirurgy.
Zlomenina humeru
Poranění humeru je v dětském věku relativně dosti časté. Většinou se však toto poranění týká diafysy a distální metafysy. Proximální část humeru je poraněna relativně zřídka, nicméně závažnost poranění je je výrazné.
Typy poranění jsou závislé na věku a vývoji horního konce humeru.
V raném věku dochází k poranění v oblasti epiphysy. Nejčasnější poranění je epifyzeolyza, ke které dochází během porodu. Většinou se jedná o typ SH I .
Diagnosa
tohoto poranění je obtížná, vychází se z údajů o porodním traumatu a z klinického nálezu. Diagnosa se stanoví jistě až po vzniku velkého svalku. Hojení tohoto poranění je zcela bez problémů, modelace prakticky jakékoliv odchylky je dokonalá.
V pozdějším věku je poranění epifyzy rovněž možné, většinou se jedná o poranění typu SH II a její reposice resp. retence je podstatně složitější. Někdy se doporučuje tzv. pivotální poloha- sádrová fixace v abdukci a elevaci paže, což je poloha vynucená a nefysiologická, neboť je nutné přizpůsobit polohu diafysy poloze epifyzi v kloubu. V současné době volíme spíše fyziologičtější řešení, kdy reposici fixujeme dočasně transkutánně zavedenými K. dráty v reposici , což umožňuje posléze fixovat celou horní končetinu ve fysiologické poloze.
Poranění brachiálního plexu.
Při těžkých urazech ramenního kloubu může dojít k i k poranění brachiálního plexu – souboru senzorických i motorických nervů procházejících v bezprostední blízkosit ramene . Dochází k plegii až parese celé horní končetny nebo jejích částí, dle toho, které část brachiálního plexu je postižena . Toto poranění vzniká často jako porodní poranění s běžnými následky pro hybnost horní končetiny.
Nutno zkonsultovat s neurochirurgy.
Zlomenina humeru
Poranění humeru je v dětském věku relativně dosti časté. Většinou se však toto poranění týká diafysy a distální metafysy. Proximální část humeru je poraněna relativně zřídka, nicméně závažnost poranění je je výrazné.
Typy poranění jsou závislé na věku a vývoji horního konce humeru.
V raném věku dochází k poranění v oblasti epiphysy. Nejčasnější poranění je epifyzeolyza, ke které dochází během porodu. Většinou se jedná o typ SH I .
Diagnosa
tohoto poranění je obtížná, vychází se z údajů o porodním traumatu a z klinického nálezu. Diagnosa se stanoví jistě až po vzniku velkého svalku. Hojení tohoto poranění je zcela bez problémů, modelace prakticky jakékoliv odchylky je dokonalá.
V pozdějším věku je poranění epifyzy rovněž možné, většinou se jedná o poranění typu SH II a její reposice resp. retence je podstatně složitější. Někdy se doporučuje tzv. pivotální poloha- sádrová fixace v abdukci a elevaci paže, což je poloha vynucená a nefysiologická, neboť je nutné přizpůsobit polohu diafysy poloze epifyzi v kloubu. V současné době volíme spíše fyziologičtější řešení, kdy reposici fixujeme dočasně transkutánně zavedenými K. dráty v reposici , což umožňuje posléze fixovat celou horní končetinu ve fysiologické poloze.
<< Home