K přítomnosti rodičů při vyšetření je třeba přistupovat individuálně a dle stavu dítěte rozhodnout je-li výhodnější, aby rodiče byli přítomni vyšetření či ne. V případě nezvládnutelného dítěte je hodné včas provést medikamentosní zklidnění či až celkovou anesthesii . Tento postup je obzvláště vhodný uvažujeme-li o operační léčbě .

Základním paraklinickým vyšetřením je RTG vyšetření. Nesmí být prováděno paušálně u každého poranění pohybového aparátu je nutné jej uvážlivě indikovat . Vždy je nutné provést vyšetření ve dvou rovinách na sebe kolmých z počátku ve standartních projekcích. Poté následuje eventuelně vyšetření ve specielních projekcích ,o kterých bude pojednáno v specielních kapitolách.
Vyšetření sonografické je velmi vhodné zvláště tam, kde přetrvává chrupavčitý model skeletu a tam, kde chceme odhalit eventuelní náplň kloubu či hematom. Velmi výhodná je jeho naprostá bezpečnost .
CT vyšetření skeletu volíme tam, kde je nutné odhalit prostorové uspořádání skeletu, či jeho prostorové dislokace. Vhodné je u poranění hlavy ,pateře, pánve a velkých kloubů. Mnohdy je nezbytně nutné pro předoperační rozvahu.
MRI při urazovém vyšetření se používá zřídka, avšak jeho využití pro diagostiku poranění měkkých tkání kolene , ramene či v oblasti pateře je ideální.

Laboratorní vyšetření při poranění skeletu důležité informace nedodá a je využíváno spíše při diagnostice změn hojení či vlastností pohybového aparátu.