Hojení vaziva.

Hojení poranění vaziva probíhá ve třech fázích a celý tento proces vede k vytvoření pevné vazivové struktury.
První fáze je zánětlivá která začíná bezprostředně po poranění vasokonstrikcí, reakcí krevních destiček vedoucí k zastavení krvácení a vytvoření koagula. Zároveň a se aktivují reparační buňky a kaskada kininů zabezpečuje zvýšené pronikání neutrofilů a makrofagů , které mají hlavní úkol fagocytosu.Tato fase trvá zhruba 4-6 dní.
Poté následuje fáze proliferační, kdy je fibroblasty produkována sít kolagenních vláken do které prorůstají cévy stimulované krevními destičkami a hypoxií v místě poranění. Tato fáze vlastní tvorby vaziva trvá cca do 3 týdnů.
Po ní následuje tzv. fáze maturační kdy dochází k vyzrávání a zpevňování vaziva svrášťováním kolagenu a obnově normální vaskularity a obsahu vody v tkáni.
Tato fáze trvá až do doby cca 1 roku.
Celý proces je velmi složitý, podílí se na něl celá řada enzymatických procesů a histochemický popis těchto reakcí je nad rámec této publikace.
Důležitá je však informace o délce trvání proliferativní fáze a následné maturační fáze. Pro zdárný průběh tohoto procesu je nutné zabezpečení dostatečného klidu, obzvláště chceme –li pevné zhojení vazivové tkáně. Proto stabilizace poraněných vazů není možná kratší dobu než 3 týdny a jestliže u dospělých bylo experimentálně prokázáno, že vazivo se hojí do pevné jizy cca 6 týdnů, pak u dětí, i když je možné předpokládat rychlejší proces, přesto výše uvedené postupy výrazně zrychlit nelze.