Vrozené vady.

Vrozené vývojové vady jsou poměrně časté a procentuálně je lze vyjádřit l procentem. Každé sté dítě má tedy vrozenou vývojovou vadu.
Embryonální perioda trvá 6O dní a nejvíce kritické období je od 3. do 8. týdne gravidity. Teratogenní faktory-zevní vlivy mohou v tomto období vážně poškodit vyvíjející se organizmus.Mezi teratogenní faktory řadíme chemické látky (organická rozpouštědla, léky -např.thalidomid), hormonální látky, poruchy nutriční, ionizační záření, infekční nemoci matky.
Z genetického hlediska je možné rozdělit vady:
1. vady s nezvýšeným rizikem - etiologie exogenní
2. vady se středně zvýšeným rizikem - multifaktoriální dědičnost
3 vady s vysokým rizikem - autozomálně dominantní, autozomálně recesivní dědičnost.
Nomenklatura vrozených vad prošla různými úpravami a často se různí i ve světoznámých ortopedických učebnicích. Genetici u vad končetin používají např. dělení dle autorů -Temtami, Kusick :
absence
brachydaktylie
syndaktylie
polydaktylie
kontraktury
symfalangie
zaškrceniny
Mezinárodní nomenklatura uznaná Světovou zdravotnickou organizací je Swansonova klasifikace z roku 1978.Vrozené vady končetin dělí do 7 skupin.
1. chybný vývoj
2. chybná diferenciace a separace
3. zdvojení
4. nadměrný růst( gigantismus)
5. nedostatečný růst ( hypoplazie)
6. vrozená konstrikce ( amniotické pruhy)
7. generalizované skeletální vady
Do těchto 7 skupin lze zařadit všechny vrozené končetinové deformity.
Podle nové terminologie se dělí defekty končetin na transverzální a longitudinální a obě pak na terminální a vmezeřené (interkalární).