traumatologie
Zlomeniny v oblasti chirurgického krčku většinou postihují malé děti a jsou naštěstí bez dislokace. Jedná se často o subperiostální zlomeniny, kde je dostačující fixace Dessaultovým obvazem.
Zlomeniny s dislokací v chirurgickém krčku či pod ním jsou nejčastěji addukční zlomeniny, kdy distální úlomek je v addukčním postavení k proximálnímu. Tahem dojde k reposici, která je fixována podloženým Dessaultovým obvazem na cca 3 týdny. Vhodné je abdukční držení, které napomůže reposici.
Opačná dislokace je u abdukční zlomeniny , která je méně častá. Doporučovaná fixace hanging castem (závěsným obvazem) je zamítána i v dospělosti a v dětském věku jistě není možné zabezpečit kvalitní podmínky pro zhojení ve stabilizaci tímto obvazem. Doporučuje se tah v dlouhé ose a fixace v Dessaultově obvaze v axile podložené hutným polštářem z buničiny, přes který se tato dislokace převede na addukční typ.
Zlomeniny diafyzy humeru jsou relativně časté, díky rozvoji nejrůznějších sportovních aktivit. Dislokace bývá všemi směry a vyjímkou nejsou ani tříštivé zlomeniny.
Diagnostika je poměrně jasná, rtg vyšetření upřesní výši a typ zlomeniny.
Většinou se postupuje konservativně po reposici, která se provádí tahem v dlouhé ose humeru. Přikládá se sádrová dlaha s tzv. „epoletou“, tj. přetažením přes rameno. Sádrová dlaha se dále fixuje v Dessaultově obvazu na 3-5 týdnů.
V případě malé retence úlomků, či poranění dalších struktur se volí operační řešení. Dlouhodobě byla používána standartně metoda osteosyntezy . U dětí je použitelná a vhodná zvláště udlouhých šikmých zlomenin i osteosynteza pouze tahovými šrouby , která by u dospělých nevyhovovala, samozřejmě fixace dlahou je metoda volby. Tuto osteosynthesu volíme vždy, pokud je nutné revidovat místo zlomeniny. Nejčastěji je tímto důvodem buď postižení n. radialis v průběhu n. sulcus nervi radialis nebo otevřená zlomenina . Poranění nervu nemusí být pouze ostré, je daleko častější poranění distensí - neuroapraxie , kdy je n. radialis napnut na úlomky kosti jako struna přes kobylku i když samozřejmě přes ostré úlomky je i neurotmesa možná. Příslušná paresa nervu se projeví nemožností abdukce palce a dorsiflexe ruky v zápěstí (ruka labutí šíje). Revise nervu odhalí jeho eventulení postižení a indikuje další terapii i prognosu postižení. Při použití dlahy je nutné ,aby bylo vždy pečlivě zdokumentováno, jaký je vztah nervu k poloze dlahy ( např. nerv kříží dlahu mezi 3. a 4.šroubem) pro zjednodušení následné extrakce dlahy. Při otevřené zlomenině je nutná revise rány s excisí všech dilacerovaných tkání a hlavně důsledná toiletta rány . Osteosynteza v tomto případě je minimální, vhodnější je zevní osteosynteza s využitím jednorovinné fixace.
Při neporušení nervu, kdy je zbytečná revise oblasti zlomeniny, jsou optimální nitrodřeňové fixace. Starší metodika využívá svazek K.drátů dle Hackethala. Novější jsou pružné pruty Prevotovy, které mohou fixovat i subcapitální zlomeniny.
Zlomeniny s dislokací v chirurgickém krčku či pod ním jsou nejčastěji addukční zlomeniny, kdy distální úlomek je v addukčním postavení k proximálnímu. Tahem dojde k reposici, která je fixována podloženým Dessaultovým obvazem na cca 3 týdny. Vhodné je abdukční držení, které napomůže reposici.
Opačná dislokace je u abdukční zlomeniny , která je méně častá. Doporučovaná fixace hanging castem (závěsným obvazem) je zamítána i v dospělosti a v dětském věku jistě není možné zabezpečit kvalitní podmínky pro zhojení ve stabilizaci tímto obvazem. Doporučuje se tah v dlouhé ose a fixace v Dessaultově obvaze v axile podložené hutným polštářem z buničiny, přes který se tato dislokace převede na addukční typ.
Zlomeniny diafyzy humeru jsou relativně časté, díky rozvoji nejrůznějších sportovních aktivit. Dislokace bývá všemi směry a vyjímkou nejsou ani tříštivé zlomeniny.
Diagnostika je poměrně jasná, rtg vyšetření upřesní výši a typ zlomeniny.
Většinou se postupuje konservativně po reposici, která se provádí tahem v dlouhé ose humeru. Přikládá se sádrová dlaha s tzv. „epoletou“, tj. přetažením přes rameno. Sádrová dlaha se dále fixuje v Dessaultově obvazu na 3-5 týdnů.
V případě malé retence úlomků, či poranění dalších struktur se volí operační řešení. Dlouhodobě byla používána standartně metoda osteosyntezy . U dětí je použitelná a vhodná zvláště udlouhých šikmých zlomenin i osteosynteza pouze tahovými šrouby , která by u dospělých nevyhovovala, samozřejmě fixace dlahou je metoda volby. Tuto osteosynthesu volíme vždy, pokud je nutné revidovat místo zlomeniny. Nejčastěji je tímto důvodem buď postižení n. radialis v průběhu n. sulcus nervi radialis nebo otevřená zlomenina . Poranění nervu nemusí být pouze ostré, je daleko častější poranění distensí - neuroapraxie , kdy je n. radialis napnut na úlomky kosti jako struna přes kobylku i když samozřejmě přes ostré úlomky je i neurotmesa možná. Příslušná paresa nervu se projeví nemožností abdukce palce a dorsiflexe ruky v zápěstí (ruka labutí šíje). Revise nervu odhalí jeho eventulení postižení a indikuje další terapii i prognosu postižení. Při použití dlahy je nutné ,aby bylo vždy pečlivě zdokumentováno, jaký je vztah nervu k poloze dlahy ( např. nerv kříží dlahu mezi 3. a 4.šroubem) pro zjednodušení následné extrakce dlahy. Při otevřené zlomenině je nutná revise rány s excisí všech dilacerovaných tkání a hlavně důsledná toiletta rány . Osteosynteza v tomto případě je minimální, vhodnější je zevní osteosynteza s využitím jednorovinné fixace.
Při neporušení nervu, kdy je zbytečná revise oblasti zlomeniny, jsou optimální nitrodřeňové fixace. Starší metodika využívá svazek K.drátů dle Hackethala. Novější jsou pružné pruty Prevotovy, které mohou fixovat i subcapitální zlomeniny.
Labels: Zdravotnictví
<< Home