Suprakondylické zlomeniny humeru
Jedná se o nejčastější typ zlomeniny v dětském věku a pravděpodobně i o nejnebezpečnější zlomeniny dětského věku.
Distální část humeru přechází v distální epiphysu, která je stavbou relativně složitá, neboť tvoří trochleu humeri pro kontakt s ulnou a capitulum humeri pro artikulaci s radiem. Relativně plochá distální epiphysa humeru je navíc zeslabena v místě fossa olecrani a rovněž persistencí růstové zony v oblasti přechodu metafysy v epiphysu. Od určitého věku se tato epiphysa člení na vlastní dist. epiphysu humeru a epiphysy dvou epikondylů. Tím jsou vytvořeny podmínky pro možnou traumatisaci této oblasti jiným způsobem něž v dospělosti, kdy spíše než ke zlomenině dojde k luxaci lokte.
V dětském věku dochází nejčastěji k epiphyseolyse, či ke zlomeniny suprakondylické. Mechanismus úrazu je pádem na v lokti flektovanou či nataženou ruku. Odlišným postavením dochází k odlišnému typu zlomeniny .
Suprakondylická zlomenina se dělí na flekční typ, méně častý (cca 10%), kdy úlomky jsou postaveny vůči sobě jakoby ve flexi a extenční typ (nejčastější 80-90%), kdy úlomky jsou v extensi . Dále je popisován tzv. indiferentní typ většinou příčné zlomeniny, kdy se nedá, vzhledem k pohyblivosti posoudit o jaký typ zlomeniny se jedná. Závažnost dislokace je dále v tom , že tyto zlomeniny vykazují dále i rotační odchylku až 90 stupňů a určitou varosní odchylku postavení úlomků.
Do flekčního postavení se také posouvá epiphyseolysa dist. epiphysy humeru starších dětí. Rozpoznání úrazu je obtížné a je nutné pečlivě sledovat uhel dist. epiphysy vzhledem k humeru. Léčení je stejné jako u flekční zlomeniny.
Bohužel to není jediný problem těchto zlomenin, úlomky jsou obvykle tříštivé a může dojít k poranění nejbližších struktur, což je např.art. brachialis resp. cubiti , což má za následek vážné postižení končetiny. Obdobný obraz postižení však může vzniknout i při nedostatečné reposici a nevhodné aplikaci fixačního obvazu, kdy dojde k útlaku žil v oblasti lokte a k zábraně cirkulace krve. Vytváří se poté tzv. kompartement syndrom s klinickým obrazem Volkmanovy kontraktury ( viz dále)
Distální část humeru přechází v distální epiphysu, která je stavbou relativně složitá, neboť tvoří trochleu humeri pro kontakt s ulnou a capitulum humeri pro artikulaci s radiem. Relativně plochá distální epiphysa humeru je navíc zeslabena v místě fossa olecrani a rovněž persistencí růstové zony v oblasti přechodu metafysy v epiphysu. Od určitého věku se tato epiphysa člení na vlastní dist. epiphysu humeru a epiphysy dvou epikondylů. Tím jsou vytvořeny podmínky pro možnou traumatisaci této oblasti jiným způsobem něž v dospělosti, kdy spíše než ke zlomenině dojde k luxaci lokte.
V dětském věku dochází nejčastěji k epiphyseolyse, či ke zlomeniny suprakondylické. Mechanismus úrazu je pádem na v lokti flektovanou či nataženou ruku. Odlišným postavením dochází k odlišnému typu zlomeniny .
Suprakondylická zlomenina se dělí na flekční typ, méně častý (cca 10%), kdy úlomky jsou postaveny vůči sobě jakoby ve flexi a extenční typ (nejčastější 80-90%), kdy úlomky jsou v extensi . Dále je popisován tzv. indiferentní typ většinou příčné zlomeniny, kdy se nedá, vzhledem k pohyblivosti posoudit o jaký typ zlomeniny se jedná. Závažnost dislokace je dále v tom , že tyto zlomeniny vykazují dále i rotační odchylku až 90 stupňů a určitou varosní odchylku postavení úlomků.
Do flekčního postavení se také posouvá epiphyseolysa dist. epiphysy humeru starších dětí. Rozpoznání úrazu je obtížné a je nutné pečlivě sledovat uhel dist. epiphysy vzhledem k humeru. Léčení je stejné jako u flekční zlomeniny.
Bohužel to není jediný problem těchto zlomenin, úlomky jsou obvykle tříštivé a může dojít k poranění nejbližších struktur, což je např.art. brachialis resp. cubiti , což má za následek vážné postižení končetiny. Obdobný obraz postižení však může vzniknout i při nedostatečné reposici a nevhodné aplikaci fixačního obvazu, kdy dojde k útlaku žil v oblasti lokte a k zábraně cirkulace krve. Vytváří se poté tzv. kompartement syndrom s klinickým obrazem Volkmanovy kontraktury ( viz dále)
Labels: zdraví
posted by pantheon at 6:05 AM
<< Home