traumatologie

Relativně malá poranění a však ve svých následcích závažné poranění v oblasti lokte jsou odlomení epikondylů humeru.
Epikondyly jsou vyvýšená místa na distální epiphyse humeru ( i femuru), na která se upínají celé svalové skupiny. Nejčastěji se odlomuje mediální epikondyl a může dojít k jeho dislokaci až inklusi do kloubu Prakticky vždy dochází k parese n. ulnaris, byť naštěstí přechodné Klasifikace poranění určují spíše lokalisaci posunu než cokoliv jiného. Většinou se doporučuje, zvláště u větších dislokací, operační stabilizace K. dráty. Laterální epikondyl je odtržen velmi vzácně. Terapie je stejná .


Luxace v oblasti lokte jsou v dětském věku málo časté, násilí obvykle způsobí suprakondylickou zlomeninu. V adolescentním věku jsou však tato poranění možná. Nejčastější je tzv. zadní luxace, kdy po pádu na zápěstí dojde k dislokaci ulny dorsálně a proc. coronoideus zůstane zaklesnut za trochleu humeru. Radius následuje ulnu buď dorsálně nebo ventrálně při tzv. divergentní luxaci. Stranové luxace mediálně či laterálně jsou rovněž možné.
Diagnosa je jasná, rtg snímek však musí být zhotoven k vyloučení zlomeniny. Reposice je prováděna nejčastěji ve dvou, kdy ve flexi se snaží nejčastěji přes pruh látky odtáhnout od sebe humeru s a předloktí tak aby oba kloubní konce zaskočily do sebe. Dessaultův obvaz je nutný, riziko kompartementu se všemi následky zůstává a je nutné jej eliminovat.