VYSVĚTLENÍ NESNADNÝCH TEXTÜ PÍSMA.

Jděte však k většině tak zvaných křesťanských sekt a pozorujte zvláště jejich kněžstvo a tažte se? Jakápak láska vás přitahuje k vaší předstírané pravdě, kterou hlásáte? A žel mnohonásobně najdete na jejich tvářích a bříškách napsáno: Co možno nejlepší časné zaopatření a tedy epikurejsky dobře pokryté jídelní stoly s všelikými co nejlépe připravenými pamlsky, jaké lze kde nalézt na milé Zemi a čím výše se toto kněžstvo dovede vyšvihnout, tím také bude epikurejštější jeho ctnost a tím také jeho sobectví a vládychtivost.
Tito domnělí nástupci Mých apoštolů a učedníků jistě nenásledují toho, co jsem řekl Svým apoštolům a učedníkům, aby se totiž nestarali o příští den co budou jíst a čím se budou odívat,nýbrž aby jen hledali Mé Království a jeho spravedlnost, vše ostatní co potřebují jim bude přidáno.

Já pravím vám

právě tak málo, jako se nestane velkým hvězdářem lenivý student, který svá studia koná většinou v hostincích a kavárnách, v tančírnách a v pokojích prodejných děvčat, neboť aby se jím stal, k tomu je třeba od mládí nadmíru velké píle a velmi mnohého všelikého sebezapírání. Ale při velké lásce k takové vznešené a nesnadné vědě může to časem přivést tak daleko, že vypočítává věci, o kterých se obyčejnému světskému člověku ani nezdá, a tak se tu opět ukazuje : Koho nevychovává Otec, ten k Synu nepřijde: neboť Syn je světlo vycházející z plamene a ohně lásky neboli Otce.

1.

e v tom také spočívá jediné kriterium /měřítko při posuzování/ pravdivosti Mé nauky, to máte nyní sami více než makavě v několika ještě žijících příkladech před sebou, neboť proto jsem přece také řekl Svým apoštolům když sami náležitě nechápali, za koho Mě vlastně mají považovat:“Uvěříte-li ve Mně a budete jednat podle Mé nauky pak teprve úplně v sobě poznáte, že slova, která jsem k vám mluvil nejsou slova člověka, nýbrž slova Boha.“
A opět jsem pravil kdysi Svým apoštolům. “Nejen vy, nýbrž budoucně každý člověk, který opravdu chce ke Mně přijíti, musí být vyučován Bohem. Neboť koho Otec čili věčná Láska ve Mně -nevychovává, ten ke Mně nepřijde, anebo jinými, vám pochopitelnějšími slovy řečeno: Koho nepřitahuje k pravdě a světlu pravá čistá láska a kdo zcela ve své lenosti a ospalosti pohodlně setrvává a ve světě se vrhá do náruče co možno všem radovánkám a rozptýlením, dospěje někdy ke světlu pravdy?

Všechny sekty

“ i se svými stoupenci patří do oblasti onoho nemoudrého, který postavil svůj dům na písku v údolí a jedině ten kdo staví na Mně a na Mé čisté nauce, činí a jedná podle ní, patří k onomu vzácnému moudrému, jenž postavil svůj dům na skále, a když přišly doby bouří, zůstal jeho dům státi pevně, ale dům a velmi mnohé domy, které stály v údolí na písku byly odplaveny.“
Jaký tedy musí být člověk, jenž staví svůj dům na skále ? Nesmí být ani celkově ani lehkověrný, ani pověrčivý, nýbrž musí ve všem jedině pravdu hledat, která jedině ho může osvobodit a náležitě osvítit.
Ano, otáže se moudrý, jak pak to tedy provést ? Odpověď je rovněž v Mé nauce, kterou jsem dal svým apoštolům a zní zcela krátce, takto :
“Kdo věří ve Mě, žije a jedná podle Mé nauky, k tomu přijdu Sám a zrovna tak se mu co nejvěrněji zjevím, jako nyní vám.“

Moudrý však pravil:

„Počkej jen trochu, kdož ví, zdaž mne brzy nepochválíš za to, že jsem svůj dům postavil na pevné skále ? “
A hleďte, zanedlouho poté nastaly prudké větry, přešly v hroznou vichřici, a mimo to se přidružila mocná průtrž mračen, zničila krásný dům v údolí, na němž si nemoudrý tolik zakládal, a aby zachránil život, musel hledat útočiště u svého souseda na skále.
Nyní poznal, že jeho moudrý soused učinil dobře, že svůj dům postavil na skále a onen dříve nemoudrý se pak také rozhodl, že v písčitém údolí,již nikdy domu nepostaví.
A nyní se táži, co asi má tento obraz ve vlastním smyslu znamenat? Neboť na tom, jak jej kněžstvo vám známých sekt až na některé nemnohé - obírající se učením Swedenborgovým a jiných (teosofů) a jejich v duchu probuzených předchůdců - ve svůj prospěch vykládá, při čemž se jeden výklad podobá druhému jako pěst oku, není jedna jiskérka pravdivá.
Jak to? Tážete se. Protože každá sekta pravím Já vykládá ne podle pravdy vycházející ode Mně, nýbrž tak, jak mnoho jiného, jen ve svůj prospěch, Já však pravím.

O nemoudrém a moudrém stavebníku.

Dáno na vědomost skrze téhož 17.března 1864

Piš velmi důležité slůvko, v němž vám ještě leccos podrobněji vysvětlím z toho, čemu jsem za Své doby učil apoštoly.
Nebudou vám ani neznámé texty z Písma, kdo jsou uvedení dva lidé, z nichž jeden postavil svůj dům v údolí na písčitém základě, kterého nazveme nemoudrým- druhý si však vyvolil pevnou skálu a tomu dáme jméno moudrý.
Ježto však nemoudrý viděl, že moudrý soused postavil svůj dům na skálu, řekl mu,“Nebyl bys postavil zde v údolí s mnohem menšími výlohami nežli nahoře na skále, kam sis musel teprve cestu razit a stavební materiál s mnohými obtížemi nahoru dopravovat? Hleď, jak nádherně stojí můj dům v údolí a jak snadná je cesta k němu a od něho!Tvůj dům naproti tomu stojí jako nějaké orlí hnízdo na skále a máš obtížný přístup.

Já však zůstávám Pánem

a měním Zemi podle Svého zalíbení a podle Své moudrosti, neboť tací velemoudří rozumáři,kteří slyší dokonce i trávu růst a mezi nimiž byli také již někteří, kteří slyšeli chrápat rostliny při jejich oddychování, ať si jen vyklizují údolí řeky až na dno a naleznou tu mnoho potravy pro svůj rozum ! Avšak jistě toho nenechají a spokojí se raději s olizováním vlhkých kamenných stěn, neboť přece k těmto vele učencům může každý člověk zvolat: Přátelé! Jen až sem, kde visí několik rosných kapek, to přivedete svým jazykem, ale se zázračnou holí v ruce nevyloudíte jako prorok Mojžíš z nitra tvrdé skály asi žádný pramen, z jehož hojnosti by mohly miliony lidí a zvířat uhasit palčivou žízeň.
Zázračnou holí Mojžíšovou však zůstávám ještě vždy Já a nikdy marnivý, slávychtivý a sobecký rozum nějakého na vysokých univerzitách graduovaného doktora veškerých světských moudrostí.
Toto uklidnění všech těch, kteří ve Mně věří, mne nadevšecko milují a své bližní jako sebe samé.
To pravím opět JÁ, jako váš Otec, Pán a Mistr. Amen.

Z toho však plyne,

že tato země utrpěla většinou zpupností lidí velkou změnu a nyní se ovšem žádný geolog a kdyby byl stonásobným Alexandrem Humboldtem, v té příčině nevyzná, co je však třeba každému k lepšímu porozumění knih Mojžíšových vědět a znát, to jsem již nadiktoval do péra před 20 léty a nyní činím totéž také v Janovi o místech v zemi, kde jsem žil a učil. Vše ostatní a další marnivé a jinými slovy řečeno, není to nic jiného nežli , mlácení prázdné slámy.
S touto Mou odpovědí můžeš být ty i každý jiný věřící úplně spokojen.Tak zvaní rozumářští světští jezdci komáři ať se dosyta nalízají prachu starých zřícenin,leč to jim málo prospěje, jelikož v tom naleznou málo výživného.

Co jsem nyní o tom řekl tobě,

to je pravda, vše ostatní je z největší části lidské básnění a domněnky. Ostatně v Janově Mnou ti diktovaném evangeliu záleží pramálo na tom, jak se nazývala ona místa a jaká byla jejich poloha, ale vše záleží na životní nauce a na pravdě,jež je obsažena v ní.
Jsou i nyní ještě mnozí blázni, kteří se přou o to, kde byl někdejší starý ráj a kam z něho Adam rovnou utekl a v které zemi zabil Kain Ábela, kam potom uprchl a kde se později usídlil Adam sám. Je tu tolik různých údajů, že by podle nich i duch blízký zdokonalení mohl být uveden v omyl, avšak to je spor o kozí chlup! Co o tom soudit podle pravdy, to je uvedeno v Mé“ Domácnosti“,jakož i dílem v Janovi.Vše ostatní je bezcenné, neboť v oné době měla Země zcela jinou podobu a uspořádání, které po dobách Noemových bylo značně změněno a kdyby chtěl někdo určovat bydliště praotců podle nynější podoby Země, ťal by takovým určováním do prázdna, neboť v oněch dobách byla dnešní Sibiř zejména směrem k východu, jakož i střední Asie až na hranice Číny nejvýš požehnanou a úrodnou zemí. Podívejte se na ni dnes a shledáte všude s nejpříkřejším opakem. Sibiř nevykazuje téměř nic jiného nežli věčný sníh a led a střední Asii, kdysi tak požehnané, se vyhýbají nyní i nejdivočejší a nejdravější šelmy,neboť tu nenalézají nic jiného nežli písek a kámen a proto je také ruským poddaným do Sibiře vypovězeným nemožno uprchnout a dostat se přes tyto rozsáhlé pustiny aspoň k předhoří a k výběžku velkého tibetského pohoří.Neboť tyto pustiny Střední Asie jsou většinou právě tak nehostinné, jako velká poušť Sahara v Africe.

  

Těmito převraty půdy zemské zejména v krajině moře Galilejského a to v samém dnu tohoto moře,nastalo na mnohých místech přes 200 sáhů hluboké snížení dna a tak se pak toto jezero na povrchu
zmenšilo a Jordán musel si vytvořit hlavní odtok tam,kde mu převraty zemské půdy otevřely širší bránu. V době asi tisíce let po Mně kleslo celé údolí Jordánu až k jeho vyústění do Mrtvého moře v celku as o sto stop a rovněž i Mrtvé moře samo a již se nelze snadno dostat po mírném břehu k tomuto moři, jež má nyní mnoho velmi vysokých a příkrých úskalí, takže jen na velmi nemnohých místech se lze dostat ke zkoumání tohoto moře bez života, jež je as třikrát tak velké jako jezero Bodamské.

Nejsprávnější

jest ještě pojmenování údolí Kisjonova při karavanní silnici, která vedla kdysi z Damašku přes Kafarnaum do Tyru a Sidonu. Ale toto údolí, které bylo kdysi těsně při Galilejském moři, je od něho nyní nejméně 3 až 4 hodiny vzdálené a je nyní zcela neúrodnou písečnou stepí.
Rovněž je tomu tak se zátokou Ebalovou a údolím Ebalovým, kde kdysi bylo městečko Genezaret nyní je to dosti rozsáhlá písečná poušť vzdálená od hladiny moře Galilejského téměř dvě hodiny. Za Mé doby mělo tam toto moře odtok a za dob Kanamitů to byl hlavní odtok Jordánu a kde Jordán odtéká nyní, byl v oné době jen potok. V pozdějších dobách bylo toto staré údolí Jordánu přesuny půdy zemské, které bývaly v této krajině časté, tak přeloženo a zahrazeno, že v nynější době by žádnému cestujícímu a badateli ani zdaleka nenapadlo, že tu měl kdysi Jordán své řečiště. Za Mé doby bylo toto údolí ještě volnější a procházelo jím jedno rameno Jordánu, leč velkými zemětřeseními a převraty půdy zemské po Mě, ztratila se jakákoli stopa.

Na pobřeží

Středozemního moře je dosud nejzachovalejší obec Joppe' Tyrus a Sidon jsou úplné zříceniny, rovněž Sardes a Laodicea.Na místě těchto starých světových měst jsou nyní jen zcela nuzné rybářské chatrče, ve zříceninách se zdržuje všeliká divoká zvěř, šakal a hyena nejsou tu řídkými zjevy a ubozí rybáři musí být při svém lovu až po zuby ozbrojeni.
Ze všech Mnou zejména v posledním roce Mé učitelské doby navštívených měst jsou na východním břehu Galilejského moře a údolí Jordánu už jen tu a tam čas od času Beduiny obývané zříceniny a to proto,že jsou zbudovány ze samých starých, převelice tvrdých čedičových kamenů a již za Mé doby měly stáří téměř 2000 let a byly obývány po většině Řeky a Římany.
Tak je také ještě v Horní Sýrii několik Mnou navštěvovaných obcí, avšak těm lidé nevěnovali pozornost proto, že předně jsou jim příliš vzdálené a za druhé, že se jejich jména nevyskytují v nynějších čtyřech evangeliích.
A tak můžeš být s Mým pojmenováním míst celé Palestiny spokojen, neboť jsem je právě již pro předvídané modlářství z jejich existence tak zcela vymazal, že v této době není po nich již ani stopy.

Po Mém bydlišti Nazaretu

není rovněž již ani stopy jen v jednom údolí západně od Galilejského moře nyní několik hodin vzdáleného, je zcela chudá turecká vesnice, kterou prospěchářská víra tamních křesťanů a též Turků vydává a označuje za Mé , kdysi pravé bydliště. Na místě Mého falešně udávaného někdejšího obytného domu stojí nyní také kostel s malým klášterem, v němž tamější kněžstvo ukazuje ještě všelijaké relikvie z dílny tesaře Josefa, ale při tom docházejí u většiny sekt přece jen málo , protože každá sekta předstírá, že ona sama vlastní tyto relikvie, zejména katolíci, kteří předstírají, že veškeré relikvie z domu Josefova jsou v sixtinské kapli v Římě, kam byly přeneseny vzduchem anděly. Ostatní sekty mají beztoho nepatrnější víru v podobné relikvie a tak dnešní Nazaret dělá se svými svátostmi jen zcela slabé obchody.

To je tedy dnešní hospodářství

na tak zvaných svatých místech a protože jsem toto najisto předvídal, nechal jsem pak také zejména v Galileji, kde jsem strávil většinu doby Svého pozemského života, všechna v evangeliích jmenovaná a známá místa tak zpustošit, že jich nyní biblicky sebekovanější zeměpisec nemůže nikdy nalézt.
Z jediného města, Tiberias u moře Galilejského jsou ještě některé zbytky, ale ze všech ostatních obcí, které za Mého času stávaly na březích tohoto moře, není již ani stopy. Mimo to kleslo moře Galilejské na všech stranách tak, že jeho vodní plocha je nyní o dobrou třetinu menší nežli za Mé doby.

Saracéni

zbudovali později západně od hory Olivetské zcela nové město pod jménem Jeruzalém a v této době obdržela také prostrannější a lepší tvářnost kaple, v níž a u níž se zbožní poutníci každoročně holemi a obušky ze samé zbožnosti nezřídka mlátí tak, že to pak kolem kaple vypadá téměř jako na bojišti, a to se děje obyčejně proto, že jedna sekta druhé zakazuje uctívat toho Krista, kterého ona sama jako Boha uctívá.
Řekové nechtějí nic slyšet o římskokatolickém Kristu ani vědět a naopak a tak, kolik tu sekt, tolik proti sobě nepřátel a při své horlivosti ve víře by se zcela potřeli, kdyby při těchto příhodách turečtí vojíni neudržovali klid a pořádek. Ti to činí proto, že jim tato podívaná vhání do kapes lecjaké spropitné.

A opět

přišli stavitelé a sochaři na místo starého Jeruzaléma a jali se vyhledávat místo,jež by bylo pro takový pomník nejvhodnější' nalezli takové místo a jali se kopat základy,leč nedařilo se jim o mnoho lépe než-li těm dřívějším, opět vyrazil oheň z nitra země a některým z nich ublížil, ti však, kteří se dali v pravý čas na útěk, vyvázli beze škody a příště se již nepodnikalo nic, na zbudování starého Jeruzaléma.
Teprve více než po 600 létech přišli Saracéni z krajiny bagdádské do této krajiny a na co ze starých měst a městysů na své cestě přišli, vše zničili, i stará města,která tu a tam ještě ušetřena Římany se musela stát zříceninami a na místě, kde stával Jeruzalém, nezbylo tehdy již nic jiného nežli na jedné hoře,jíž bylo později dáno zcela falešné jméno Sión, stará římská pevnostní věž a ze dřeva postavená kaple, která byla již v této době rovněž zcela falešně vydávána a uctívána a také se ještě do dnešního dne uctívá za místo Mého někdejšího hrobu a tím se vhání mnoho tisíc poutníků do nejhlubší pověry.

Oni se však tomuto proroku vysmáli

a jali se na všech místech, kde nalezli stopy starého Jeruzaléma, kopat a odstraňovat sutiny: a hleď sotva po půldenní práci nastalo silné zemětřesení a brzy poté vypukl z nitra země nad celým místem starého Jeruzaléma prudký sopečný oheň a zničil právě nejdůležitější část starého Jeruzaléma tak, že opravdu nezůstaly ani kámen a ani nějaká skála nezničena. Kameny a skály byly na štěrk rozdroleny a odvrženy z místa svého na hodiny cesty daleko tak, že toto místo vypadá ještě dnes jako pustina: Pročež nemůže nikdo tušit, že na tomto místě stával starý Jeruzalém. Při tomto výbuchu sopečného ohně zahynulo mnoho tisíc pracujících lidí.
Tento div byl těmi, kdož se zachránili rychlým útěkem oznámen do Říma císaři a to pod přísahou, že se tak skutečně stalo: on tomuto divu uvěřil, ale po dvou létech chtěl přece zbudovat na tomto místě velkolepý pomník, aby hlásal potomstvu, na kterém místě stával kdysi velký Jeruzalém.