Snehurky

V srdci hory, v temnotách mít strach nebo nemít strach? Kopejme, braši, do svítání pro Sněhurku, naší paní. Světlo lamp hladí po tváři ať tmu před a kolem ozáří bez klidu do vyčerpání pro Sněhurku, naší paní jež ztratila svou nevinnost, bez krásy, šak vzteku dost. Jeden železem do kamení Dva ať se v zlato promění Tři Za málo nás rukou trestá Čtyři a na slunce je dlouhá cesta Pět Mince a bič jsou znakem doby
ŠestBojím se braši, vlastní zloby Sedm kde vezmem ve tmě naději kopejme hlouběj raději. Teď na mrtvou krásou tečou slzy, na výčitky svědomí není dost brzy. Leží tak strnule, studeně spanilá navenek krásná, uvnitř však prohnilá Pohřbíme ve sklu svojí vinu místo nářku černou hlínu dnešní den, kdy růže zvadnou a noc, v niž hvězdy nezapadnou splácíme dluh bez účtování Sněhurce, naší paní Jeden železem do kamení
Dva co se v zlato promění Tři Za málo se rukou trestá Čtyři a na slunce je dlouhá cesta Pět Mince a bič jsou znakem doby Šest ojte se braši, vlastní zloby Sedm kde berem ve tmě naději kopejme hlouběj raději. kopejme dál... Padá listí na rakev, fouká vítr svěží je přeci léto, červenec, proč tedy sněží...

synovec

Mám synovce. Bude mu čtrnáct. Je to inteligentní mladý muž a hrozný blbec. Pravda, zatím ho ještě pohodlně porazím v šachu a dokonce, když mi přinesl školní Pythagoriadu, vyřešil jsem toho víc než on, ale zatímco jeho potenciál pomalu poroste, já budu rychle blbnout, a za rok může být všechno jinak.
Synovec neví, čím bude. To já v jeho věku jasně věděl, že budu lesním inženýrem. V devítce pak jsem stejně jasně věděl, že budu právníkem a postupně mi bylo ještě několikrát jasno. Teď, ve dvaačtyřiceti zoufale tápu.
Synovec sdělil rodině, že ho už škola nebaví, a jestli by to nějak nešlo skončit. Zároveň projevil přání, aby mu mateř (má sestra) koupila koště a vyřídila pas. Na dotaz, co s tím hodlá dělat, hrdě odpověděl, že pojede do Londýna zametat ulice, nadělá dolary a vrátí se domů a usadí se.

hovno

Po důkladné historicko-společenské analýze dějin hovna můžeme konstatovat, že po pádu otrokářské společnosti začínají upadat i lidské znalosti a schopnosti využití hovna v procesu společensko-ekonomického růstu. Podíváme-li se na jeho podstatu, vidíme, že se týká úplně každého jedince, a to nejen lidského, ale i zvířat. Hovno se tedy stává společným pojítkem mezi přírodou a člověkem. Ani to, že opice začaly chodit vzpřímeně a staly se lidmi, je neoprostilo od hovem. Neuvědomení si této symbolické rovnosti jak mezi lidmi, tak mezi člověkem a zvířetem, způsobilo, že středověk trval hafo století, a zároveň je to příčinou současných ekologických nevyrovnaností

...

Dneska na vas z vysoka seru. jist mi nechutna spat nechci a vy mne serete i lkdyz vas nevidim. no nic zitra bude hur. jdu chrapat a neserte mne

tak tohle ted ctu

Barbar si před zrcadlem vytahal z obličeje střepinky skla, umyl se, polepil náplastmi, vyndal z kapsy malou taštičku a namaloval se. Kabina byla na rovné silnici naprosto v klidu, tak mu to i šlo. Náplasti a namodralé strniště trochu kazily výsledný dojem, ale nemyslím, že by to někomu vadilo. Když s touto bohulibou činností skončil, usušil si u výdechu topení vlasy (vzal je předtím mýdlem, takže přiškvařený smrad vymizel), chvíli jen tak seděl, pak si začal něco povídat pro sebe a vrtěl přitom hlavou. Břicháč zase každých deset minut zkoušel rádio, ale můj paprskový úder ho spolu s palubní vysílačkou zničil už docela dávno.
Já jsem sledoval policejní hlášení a občas poslouchal hudbu.
A tak to šlo až do Coquelles. To už byla tma a pro změnu opět pršelo.

a hadejte z ceho to je

...

tak sjem se opet probudil do tohoto odporneho a promokleho sveta a opet s kocovinou ze mi malem praskne hlava. vcera jsem to trochu prehnal. a pocital jsem i s tim ze mi dneska bude blbe. Alwe tolik? cim jsem si to zaslouzil? jen flaskou vodky? o do prdele s tim.A to musim jit jeste do prace. jsem zvedavej jak dlouho mne tam snesou. Asi mne brzo kopnou do prdele. No nic jdu si uelat smazeny vajicka a potom hura na sichtu. Chlastu zdar

bleeee

tak dneska jsem se vzbudil s silenou kocovinou a bolesti hlavy. dal jsem si k snidani spek s chlebem a hadelte co nasledovalo...jasne bleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee
a dokonce jsem to stihl i na zachod...(teda ne ze bych to hodil do misy) ale co, nekdo to tam po mne uklidil. aby mi bylo lip tak jsem si dal dva panaky tequily a trochu mne to srovnalo. ale stejne ten chleba se spekem byl pekne blbej napad...

ach jo

Sakra vcera jsem si dal pres drzku... spadl jsem do diry a polamal jsem si vsechny kosti v tele.. kua hrozne mne po ranu bolej zebra. Ja z ty posltele nemohl ani vylizt.
No je pravda ze je blbeej patek a tek jsem tam mohl zustat. No co se da delat. Nic. Jdo parit counter strike

...