hovno

Po důkladné historicko-společenské analýze dějin hovna můžeme konstatovat, že po pádu otrokářské společnosti začínají upadat i lidské znalosti a schopnosti využití hovna v procesu společensko-ekonomického růstu. Podíváme-li se na jeho podstatu, vidíme, že se týká úplně každého jedince, a to nejen lidského, ale i zvířat. Hovno se tedy stává společným pojítkem mezi přírodou a člověkem. Ani to, že opice začaly chodit vzpřímeně a staly se lidmi, je neoprostilo od hovem. Neuvědomení si této symbolické rovnosti jak mezi lidmi, tak mezi člověkem a zvířetem, způsobilo, že středověk trval hafo století, a zároveň je to příčinou současných ekologických nevyrovnaností