Zlomeniny

Basketbalová zlomenina
Odtržení dorsální aponeurosy extensorů od base distální phalangy i s kostním úponem se nazývá basketbalová zlomenina, neboť k ní dochází často po nárazu míče na extendovaný prst.
Diagnosa
Flekční postavení v DIP kloubu a anamnesa vede k podezření na toto poranění. Pacient nedokáže při fixovaném PIP kloubu provést extensi v DIP kloubu. Terapie je většinou konservativní, ale musí být zahájena a včas a dodržena po celou dobu léčby . Je přiložena dlažka v hyperextesni v DIP kloubu a flexi v PIP kloubu. V současné době jsou vyráběny pro tuto diagnosu prefabrikované dlahy v různých velikostech, ale je možné je nahradit specielně modelovanou sádrovou či laminátovou dlažkou. Operační léčba suturou je vyjímečná. Fixace úlomku operačně (nejčastěji K drát) je možná a indikovaná při větším úlomku, kdy může dojít k subluxaci v DIP kloubu..
Konservativní léčba má slušný efekt i při prodlení zahájení




Poranění dolní končetiny

Pletenec pánevní tvoří pohyblivé spojení pánve a stehenní kosti. Pánev sama je tvořena dvěma kostmi pánevními , která jsou vpředu v kontaktu symphysou a vzadu spojené křížovou kostí . Pánevní kost je tvořena 3mi kostmi oss iliuum , pubis a ischium. V dětském věku toto spojení výrazněji vynikne, neboť tyto tři kosti se stýkají v ypsilonové chrupavce, růstové zoně všech tří kostí, lokalisované v acetabulu. 0s pubis a os ischii se stýkají v synchondrosis ischiopubica , která zaniká mezi 6.-7. rokem věku a může být zdrojem diagnostických rozpaků při patologiích v této oblasti.

Poranění pánve je děleno v dospělosti na poranění pánevního kruhu,a poranění acetabula, poranění jednotlivých kostí pánve a tzv. avulsní zlomeniny.
V dětském věku je frekvence tohoto poranění velmi řídká. Jedná se většinou a těžká poranění –polytraumata po poranění autem či pádu z výšky. Poranění pánevního kruhu přichází spíše v úvahu v dospívání.

„Boxerská“ zlomenina

Subcapitální zlomenina 4. či 5. metatarsu s typickou dislokací vzniklá nárazem sevřené ruky do tvrdé překážky se nazývá boxerská.
Terapie je stejná

Zlomeniny phalang prstů
Jedná se o relativně častá poranění i u dětí. Nejčastější příčinou je přímé násilí a tak dochází k nejčastějším typům poranění nejen zlomeniny ale i postižení kloubů či nehtů . Závazná jsou poranění v tzv. pohybové zoně ruky, neboť následky úrazů mohou ovlivnit funkce ruky.
Diagnosa je jednoduchá z rtg ,obtížnější je posouzení poranění epiphys phalang obzvláště SH I, kdy je nutné epiphyseolysu předpokládat a ošetřit, i když její poranění potvrdí či vyloučí až vývoj svalku. O poranění epoiphysy svědčí většinou pouze lehce rozšířená epifyzární spára.

Nedislokované zlomeniny phalag.
je možné pouze „dlahovat“ tak, aby byly fixovány dva prsty k sobě dohromady. Zabrání se tím rotační i stranové úchylce. Postavení by mělo být vždy spíše ve fysiologické posici. Dislokované zlomeniny je nutné reponovat, stabilizaci zabezpečit sádrou či transkutánně zavedeným K. drátem.

Luxace IP či MCP klubů ruky.
Při nadhraničním násilí např. při sportu může dojít k luxaci v IP kloubu či MCP kloubu. U dětí spíše v asolescentním věku, jinak je častější zlomenina kostí.
Diagnosa luxace je jasná , rtg vyšetření je však nezbytně nutné, neboť luxace může být spojena se zlomeninou. Reposice po rtg snímku je jednoduchá, tahem v dlouhé ose. Nutná je fixace stejná, jako při zlomenině, neboť je nutné vytvořit podmínky pro zhojení jistě roztrženého kloubního pouzdra.
Nejčastější luxace je v mcp kloubu palce. Používané klasifikace luxace palce ( např. Farabeufova)jsou v dětském věku zbytečné neboť nejsou vodítkem pro event. terapii. Ta je ve všech případech po reposici sádrová fixace. Nedodržení plné doby fixace 4-6 týdnů může vést k recidivujícím luxacím i při malém násilí, i když v dětském věku s menší frekvencí než v dospělosti..

Poranění distální phalangy prstů
Jedná se o velmi časté poranění, nejčastěji vzniklé úderem do prstu. Dojde k tříštivé zlomenině distální phalangy s rozvojem subunguálního hematomu. Stav je velmi bolestivý a mnohdy může dojít k rozdrcení kůže a pak se jedná o otevřenou zlomeninu. Jednoduché zlomeniny je možné stabilizovat krátkou dlažkou s překrytím nehtu. Pokud se vyvíjí subunguální hematom, který je velmi bolestivý, je lépe jej sterilně evakuovat. Nejlépe se osvědčuje navrtáním nehtu sterilní jehlou, což je velmi šetrné a nebolestivé, či v některých případech nehet snést. Otevřené zlomeniny je nutné vyčistit, provést toilettu rány a léčit jako otevřené zlomeniny ( viz str) , včetně terapie antibiotiky.