Marek. 6.34. „pročež nepečujte o zítřejší den, neboť zítřejší den pečovat bude o své věci. Dost má každý den na svém vlastním trápení.“
Piš tedy: Tento text má sice především jen přirozený význam, nicméně však má hluboký nebesko duchovní smysl, rovněž jako každé slovo, které vyplynulo z Mých úst, ježto též vyšel z Mých úst.
Co tedy praví tento nade vše povšimnutí hodný text po stránce přirozené, tomu učí jeho literní smysl“ co však obsahuje v nebesko duchovním smyslu, to je nekonečně veliké a bude to stát vašeho ducha velké úsilí, aby jen zpola pochopil jeho nejmenší část, Vy řeknete: Jak je to možné? Neboť pochopili jsme přece již leccos těžkého, proč tedy má být právě to tak nepochopitelné?! Já však pravím: Jen strpení! Několik i letmých ukázek vás ihned přesvědčí o tom, jak těžko je pochopit nebesko-duchovní smysl tohoto textu těm, kdož nejsou úplně v nebi (to jest ve světle lásky v sobě).
Jsou sice ještě mnohé takové texty, ale tento text patří k nejtěžším, protože má za základ čistě nejvyšší moudrost.
Tak k ukázce: “Nepečujte“ značí tolik jako neprorokujte o zítřejší den“, značí o nejvyšší moudrosti věčného Ducha z Boha, neboť zítřejší den pečovat bude o své věci, to jest, tato moudrost nepotřebuje pomocníka. Dost na tom, že má každý den své trápení, to je, ať vám postačí, že je tu dán každému láskou k Otci naplněném duchu dobře odměřený díl moudrosti podle síly jeho lásky!
Toto však je snáze pochopitelný smysl. Ale poslyšte nyní jiný smysl, který zní takto: Nestarejte se o náplň budoucích věčností, neboť jsou naplněny v Mém Duchu - dost na tom, že před vašima očima je přítomnost nekonečná. hleďte, tento smysl lze již hůře chápat v jeho úplnosti.Budeme však význam tohoto textu sledovat ještě hlouběji, a tak dejte ještě dále pozor, co vše praví tento text.