Tak je skutečně rozumět textům pro všechny časy časů. Amen.
Jan 12.27.: „Nyní jest duše Má zkormoucena. A co mám říci ? Otče vysvoboď Mne z této hodiny ! Ale vždyť proto jsem přišel do této hodiny.“Že jsi nemohl Matouše správně vystihnout, je pochopitelné, neboť jsi nevěděl, co je vpravdě prorok ale ten, o Němž mluví Jan, měl by ti být přece jen známý. Kdo a co je „ Má duše“ , nevíš-li to ještě. - to je Má Láska, mohla při pohledu nanejvýš nevěrné děti jinak, nežli být veskrze zkormoucena a to až k smrti, to jest až k noci smrti, jež držela všechny děti v tak krutém zajetí ?
A dále se tu praví: A co mám říci? Copak bys řekl tam kdyby ti všechny tvé děti klnuly a tě odsuzovaly ?
Hle, v těchto případech má i ta největší láska osten, proti kterému je těžko se vzpínat, neboť tak dlouho a krutě opovrhovaná láska bolí nejen v lidských, nýbrž i v Božských prsou! Toto uvaž a dobře pochop !
Proto tedy také jen jeden cit zůstává v Božích prsou, totiž cit otcovský ; tento nechť vezme lásce její osten a otcovský cit dojal opovrhovanou lásku a ona pak v tomto pocitu mluví: Tvá vůle,proto jsem přišla Já - láska do této hodiny, abych byla Otcem všem, kteří budou volat ke Mně „Abba „!
Rozumíš nyní tomuto textu ? Takto mu máš rozumět a Otce velebit ! Amen.