DÛLEŽITÁ VYSVĚTLENÍ NA DESET OTÁZEK.

1) Otázku: Ó Pane! Nemohu pochopit, že v Mojžíšově zákoně byl na tak mnohé činy ustanoven trest smrti a že tak mnohé národní kmeny byly i s veškerým majetkem Izraelity v Tvém jménu nešetrně vyhubeny, zatím co Ty Sám jako Ježíš jsi pravil: Nesuďte, abyste nebyli souzeni a nezatracujte, abyste nebyli zatraceni! Atd.
Odpověď: Hle, za Mojžíše a po Mojžíšovi trval Starý zákon /smlouva,spolek/ až do Mého příchodu; v tomto Starém zákoně byla k ospravedlnění stanovena jedině víra, protože stará láska začala od dob Noema stále víc a více přecházet v pouhou moudrost a tak zněl také Mojžíšùv zákon jen na víru - láska se však stala vnitřní, skrytou, jaksi nevìdomou podmínkou jedině skrze přímou poslušnost, neboť ježto se moudrost oddělila od lásky , nemohla být vždy přísně souzena, aby nemohla vystoupit z okruhu věčného řádu a tak bylo údobí od Mojžíše až po Krista tvrdým údobím předobrazně vychovávajícího soudu, proto jsem musel také nakonec Já vzít na sebe soud a tíhu všech jeho ustanovení a zahladit soud a místo studené víry zavést opět starou lásku. Hle, to jeden důvod. Druhý, ještě hlubší důvod nad důvod prvý je však to, že tehdy kníže smrti a lži nebyl ještě souzen,nýbrž byl ještě úplně svoboden!
Proč, to lze snadno uhodnout, neboť on se tehdy chtěl sám moudrostí jediné víry a soudem zdokonalovat- ale tento jeho směr přešel do všelikého modlářství a tak se muselo z Mé strany proti jeho soudu opět touž měrou postupovat.
Hle, proto to vypadalo tehdy tak krutě. Jelikož jsem však sestoupil na Zemi, byl tento kníže souzen a stará láska stala se opět jediným zákonem. Děje-li se také nyní zlo, děje se to z vlastní zlé vůle lidí démonickým našeptáváním, ale v Mém zákoně není k tomu již důvodu.
Hle, toto onen důvod.