Bylo to u příležitosti,když jsem v jedné galilejské obci učil lid povinnostem, které mají k Bohu a k sobě navzájem. A řekl jsem jim:“Já vás neučím ničemu jinému nežli co Mně učil Můj Otec od věčnosti, o Němž sice vy také říkáte, že je váš Otec, kterého však nicméně nikdy nepoznáváte a nikdy jste nepoznali, neboť kdybyste Ho poznali, pak byste poznali také Mne, jelikož tento otec Mne poslal k vám.“
Oni na to pravili:“Co to činíš ze sebe samého ? Cožpak my nejsme děti Abrahamovy a neřekl Bůh Abrahamovi,že my všichni, kteří pocházíme od něho, jsme Jeho děti ?!“ Tu jsem se však rozhorlil a řekl:“Podle původu z Abraháma máte být dětmi Božími, ale vy již dávno jimi nejste, nýbrž vaším otcem je Satan, vaší matkou zástup všech ďáblů a vaše snachy tchýně je vaše sotva měřitelná slepota, lenost a zlomyslnost a tito největší nepřátelé lidí jsou vaši vlastní spolubydlící v domě.- A kdo z vás chce dospět opět k pravému božímu dětství,ať se chopí meče pravdy, kterou Já mluvím k vám a bojuje tak dlouho proti těmto spolubydlícím v domě, dokud je neporazí !“
Tu se tázal ovšem hlouček farizeů a zákoníků, jak Se mohu odvážit - prohlásit je za děti Satana, všech ďáblů a jejich vlastní slepoty a zlomyslnosti, když oni všichni, jak je prokázáno. Pocházejí z kmene Levi?“