Prvý lidský pár

nepotřeboval také žádného vejce, z něhož by se vyklubal. Člověka jsem uvedl tak jako každého jiného tvora hned, hotového do tohoto hmotného světa a to zároveň s propůjčením nápotomní schopnosti dalšího rozmnožování (in infinitum), kterýžto akt je mnohem přirozenějším, nežli kdybych byl na této Zemi nakladl dříve samá vejce, z nichž by se byli slunečním horkem vylíhli tvorové všeho druhu. (pozn.in infinitun = do nekonečna)
Myslím, že tím vám bude také jasné co do druhé otázky, a že tedy není třeba už nic dalšího o tom čtyřicetidenním a nočním postění a o Mém pokušení ďáblem na poušti. To tedy nyní postačí a příště si povíme opět o jiném, s čistým rozumem a s čistou myslí nesouhlasícím textu evangelií. Amen.