A k tomu účelu se hodí také evangelia ve smyslu hmotném anebo literou odporující, čistého ducha přece jen obsahující a každý Mnou jen poněkud osvícený může si jej nalézt.
Co se však týče tak zvaných prostých lidí, kteří ve své slepé prostotě mají podobně jako děti, mosaznou hrací známku za opravdový dukát, neškodí jim to, neboť přece víte, že v domě otce Mého je velmi mnoho příbytků a škol, v nichž takovéto zde duchovně zchudlé duše budou moci dospět a také dospějí k pravému světlu, a v tom spočívá také důvod,proč mám a chovám trpělivost s tak zvanými nerozumnými a nesmyslnými místodržitelstvími Božími na této zemi, avšak zde má nicméně vše svůj čas a své trvání: co dnes ještě kvete a trvá, může zítra již uschnout a zajít ! To by tedy byla odpověď na prvou otázku.
Druhá otázka pak záleží v tomto: Jak jsem mohl Já nejvyšší moudrost od věčnosti, mít se Sebou Samým, jaksi Mne Samého zkoušející poradu, jakým způsobem by mohli všichni ve hmotě vázaní duchové co nejúčelněji přejít do svobody a samostatnosti? Nuže, odpověď na tuto druhou otázku zdá se být ovšem obtížnější nežli na otázku prvou Já však pravím: Cožpak jsem Si Já, věčně nejvýš moudrá Bytost, také někdy mohl dopřát toho potěšení, abych Se při velkých a důležitých záležitostech týkajících se stvoření poradil se svou vnitřní Láskou /Svým Otcem/, jak by bylo to či ono lepší a účelnější? Taková porada je zvýšenou blažeností jak pro Mne tak i pro všechny Mně podobné nejvýš moudré andělské duchy v celé nekonečnosti !
Slouží-li hlubší přemýšlení dobrému a moudrému člověku této země o velmi důležitém předmětu již k velkému ho oblažujícímu potěšení, proč bych měl Já pak Pratvůrce všech nesčíslných myšlenek a přání v lidech a andělech zcela postrádat potěšení božsky myslit ?!
Já bych mohl na Zemi vše zařídit tak, aby plody, které tu dozrávají teprve ponenáhlu, padaly buď již zralé na zem jako déšť,kroupy a sníh a jako padala kdysi Izraelitům mana na poušti, anebo aby plody na stromech a keřích dozrávaly aspoň ode dneška do zítřka. Já však myslím,že podle Mého úradku bylo vše na této Zemi co nejlépe zařízeno tak, jak to právě je už zařízeno. A lidé mají konečně z kvetoucího stromu zrovna tak velkou radost, jako ze stromu, na němž visí již zralé ovoce.
Co se však týče tak zvaných prostých lidí, kteří ve své slepé prostotě mají podobně jako děti, mosaznou hrací známku za opravdový dukát, neškodí jim to, neboť přece víte, že v domě otce Mého je velmi mnoho příbytků a škol, v nichž takovéto zde duchovně zchudlé duše budou moci dospět a také dospějí k pravému světlu, a v tom spočívá také důvod,proč mám a chovám trpělivost s tak zvanými nerozumnými a nesmyslnými místodržitelstvími Božími na této zemi, avšak zde má nicméně vše svůj čas a své trvání: co dnes ještě kvete a trvá, může zítra již uschnout a zajít ! To by tedy byla odpověď na prvou otázku.
Druhá otázka pak záleží v tomto: Jak jsem mohl Já nejvyšší moudrost od věčnosti, mít se Sebou Samým, jaksi Mne Samého zkoušející poradu, jakým způsobem by mohli všichni ve hmotě vázaní duchové co nejúčelněji přejít do svobody a samostatnosti? Nuže, odpověď na tuto druhou otázku zdá se být ovšem obtížnější nežli na otázku prvou Já však pravím: Cožpak jsem Si Já, věčně nejvýš moudrá Bytost, také někdy mohl dopřát toho potěšení, abych Se při velkých a důležitých záležitostech týkajících se stvoření poradil se svou vnitřní Láskou /Svým Otcem/, jak by bylo to či ono lepší a účelnější? Taková porada je zvýšenou blažeností jak pro Mne tak i pro všechny Mně podobné nejvýš moudré andělské duchy v celé nekonečnosti !
Slouží-li hlubší přemýšlení dobrému a moudrému člověku této země o velmi důležitém předmětu již k velkému ho oblažujícímu potěšení, proč bych měl Já pak Pratvůrce všech nesčíslných myšlenek a přání v lidech a andělech zcela postrádat potěšení božsky myslit ?!
Já bych mohl na Zemi vše zařídit tak, aby plody, které tu dozrávají teprve ponenáhlu, padaly buď již zralé na zem jako déšť,kroupy a sníh a jako padala kdysi Izraelitům mana na poušti, anebo aby plody na stromech a keřích dozrávaly aspoň ode dneška do zítřka. Já však myslím,že podle Mého úradku bylo vše na této Zemi co nejlépe zařízeno tak, jak to právě je už zařízeno. A lidé mají konečně z kvetoucího stromu zrovna tak velkou radost, jako ze stromu, na němž visí již zralé ovoce.
<< Home