Patofyziologie šoku

šok= akutní oběhové selhání s neadekvátní distribucí a perfuzí ve vztahu k metab. Požadavkům tkání vedoucí ke generalizované buněční hypoxii. Dělení: 1) šok způsobený nepoměrem intravaskul. objemu tekutiny a kapacity cév. řečiště (hypovolemický šok). 2) šok způsobený srdečním postižením s poklesem min. objemu srdečního (kardiogenní šok-je-li zasaženo infarktem více než 40%svaloviny LK). 3) šok způsobený poruchou mikrocirkulace (septický šok, popáleniny, trauma= distribuční šok). 4) šok z mechanických překážek toku krve=obstruktivní šok. Fáze šoku: 1.stádium kompenzované hypotenze: systolický TK je normální nebo sníženy k hranici 90mmHg, udržování TK na hodnotách důležitých pro perfůzi vitálně důležitých orgánů. 2.stádium dekompenzované hypotenze: kompenzační mech. nestačí k udržení hodnot syst. TK a dostatečné perfůze mozku, srdce a ledvin=>známky ischémie. 3.selhání mikrocirkulace: poškození i buněčných struktur a nekróze bb. následkem ischémie, vlivem toxinů a imunitních rcí.