Hlavní determinanty

oxygenace při UPV: hodnota střed. TK v dých. Cestách, inspirační frakce kyslíku ve vdechované směsi(FIO2). Princip ventilace: U řízeného-kontrolovaného dechu (=všechny fáze jsou řízeny ventilátorem) generuje ventilátor určitý průtok plynů=>↑TK v místě vstupu do dých. Cest. Po dosažení dostatečné hodnoty TK =>proudění plynů do dých.cest nemocného. Velikost Tk je dána : překonáním rezistence inspirační části okruhu, rourky a DC, poddajností hrudníku a plic, překonáním end-expiračního alveol- TK. Cíle ventilační terapie: překlenutí kritického období onem., dosažení přiměř. parametrů oxygenace a ventilace, omezení než.úč. UPV. Podpora výměny plynů v plicích, zvýšení plic.objemu (↑end-inspiračního objemu olic, ↑funkční reziduální kapacity plic), snížení práce dech.svalů. Zvládnutí hypoxémie, zvládnutí akutní respir. acidózy, zvládnutí dechové tísně, prevence vzniku a odstranění již vzniklých atelektáz (u neuromuskul. onem), snížení únavy dých. svalstva, celková anestezie, hluboká analgosedace, snížení syst. Nebo myokardiální kyslíkové spotřeby, snížení nitrolebního TK, stabilizace hrud. stěny.