Pneumothorax

stav, kdy vnikne vzduch mezi oba listy pleury s následným kolapsem plíce. Totální pneumothorax: pleurální dutina je volná.
Parciální PNO: v pohrudniční dutině jsou srůsty. Etiopato: 1) spontánní: při již existujícím onem. Plic (záněty, nádory, plicní fibrózy…). Většinou probíhá symptomaticky. Vrchol výskytu mezi 20.-40. rokem a 50.-60. rokem, častější u mužů. 2) traumatický: nejčastěji při otevřeném poranění hrudníku, při chir. Výkonech, punkcích v. subclavia nebo pleury. 3) umělý: léčebný, diagnostický. Nastává omezení dýchací plochy s poruchou ventilace, perfuze a difuze, tlakové změny v pohrud. Dutině, spolu s kolabovanou plicí to zatěžuje krev. Oběh. Funkční rezervy plic jsou schopny vyrovnat se i s vyřazením jedné poloviny plic, pokud je plic.parenchym intaktní. KO: závisí na typu a rozsahu. Náhle vzniklá bolest , pleurický charakter, svíravá, obtížně lokalizovatelná. Kašel, dráždivý, někdy s hemoptýzou. Cyanóza, tachykardie, synkopa, ↑ náplň krčních žil, pocení, úzkost. Dělení PNO: 1) zavřený: Při jednorázovém vniknutí vzduchu mezi pleurál. Listy, intrath. TK může zůstat neg. 2) otevřený: Pleurál.dutina komunikuje s okolním prostředím v expiriu i v inspiriu. Mediastinum se v exp. I insp. Vyklenuje vždy opačným směrem( paradoxní pohyb mediastina).