CENTRÁLNÍ: Pravostranná katetrizace: pro upřesnění hemodynamických situací, které se vyskytují u kriticky oběhově postižených nemocných. SWANŮV-GANZŮV KATÉTR: zavádí se Seldingerovou technikou do horní duté žíly přes v. jugularis interna dx. do PS -> PK -> plicnice. Sledujeme tlakové křivky na monitoru. Tlakovou komůrku, na kterou je katétr napojený připevníme do úrovně PS nemocného. V plicnici zasouváme katétr do zaklínění (až už to dál nejde) -> nafoukneme balónek a měříme tlak v zaklínění, který je odrazem diastolického tlaku v levé komoře. Po změření tlaku balónek vypustíme (při dlouhodobém nafouknutí balónku -> plicní infarkt. Má-li katétr na distálním konci termistor, můžeme po aplikaci chladného roztoku 5% glc do PS termodiluční jednotkou měřit minutový srdeční výdej a ejekční frakci -> výpočet odvozených hemodyn. veličin (moc se to nedělá -> ECHO). I: ŠOKOVÉ STAVY (hypovolemický, hyperdynamický, kardiogenní). KOMPLIKACE IM (městnavé srdeční selhání, protržení mezikomorové přepážky, náhle vzniklá mitrální nedomykavost, infarkl PK). OSTATNÍ (podezření na plicní embolii, dif.dg. kardiogenního a nekardiogenního plicního edému, ARDS, dg + léčba plicní. HT, sledování intravaskulárního objemu při náhradě velkého objemu tekutin, peroperační monitorování rizikových nem., anurické selhání ledvin u oběhové nestability. Komplikace: 1)při kanylaci – punkce tepny, krvácení do měkkých tkání, poškození žíly, pneumotorax. 2)při katétrizaci – závažné arytmie, zatočení a zauzlení katétru, poškození v. cava, srdečních chlopní, endokardu, plicnice, tamponáda při perforaci srdce, odlomení vodiče, plicní infarkt, trombóza a embolie. Srdeční výdej: determinace dodávky O2 v organismu, umožňuje výpočet hemodynamického profilu. INVAZIVNÍ: termodiluce. NEINVAZIVNÍ: ECHO s dopplerem (hrudní nebo jícnová), bioimpedance.
PŘÍMÉ METODY: přímé měření při operaci