ANAFYLAKTICKÝ ŠOK:

= akutní rce na cizorodou l., se kterou se již nemocný setkal (hypersenzitivita 1.typu, bezprostřední). Antigeny: léky, krevní produkty, koloid. náhradní roztoky, kontrastní l., hmyzí bodnutí, po potravinách. Anafylaktoidní rce = podobné příznaky, neimunologický mech. Patogeneze: uvolnění řady substancí (komplement, histamin, leukotrieny, prostaglandiny, bradykinin…) -> závažné hemdynamické změny, kontrakce hl. svalů, zvýšení sekrece některých žláz. Klin.: krátká doba latence od expozice (do 30 min.), vazodilatace s hypotenzí (zvýšená propustnost kapilár) a tachykardií => nízké komorové plnící tlaky, snížení srdečního výdeje, + - postižení fce myokardu. Hemodynam. změny -> kožní projevy (zrudnutí obličeje, urtika, angioedém, bledost, cyanoza). Únik plazmy do tkán => edémy, bronchospazmus, rýma, nauzea, zvracení, křeče v břiše, průjem, plicní edém, kašel, parestézie, křeče, kóma, poruchy krev. srážení, úzkost. Ter.: 1) adrenalin! (blokuje uvolňování histaminu, zlepšuje kontraktilitu myokardu, zvyšuje tonus perif, cév, a uvolňuje hladkou svalovinu bronchů), 2) zajištění žilního přístupu a rychlá i.v. infuze (doplnění objemu), 3) zajištění volných dých. cest + podávání O2 – může následovat UPV, 4) aminofylin – přetrvává-li bronchospazmus, NA – přetrvává-li vazodilatace, kortikosteroidy – nemají v iniciální fázi zřejmý úč. x refrakterní bronchospazmus, antihistaminika – u protrahovaných případů s angioedémem, 5) zjistit vyvolávající agens -> spec. imunoterapie