Diff.dg:

odlišit působení faktorů zevního prostředí od dalších příčin hypotermie, kterými jsou intoxikace, mozkové trauma, cévní mozk.příhody, hypotyreoza. Ter: pacienta přemístit z chladného prostředí a zabalit do přikrývek, podat infúzi fyziolog.roztoku. Defibrilujeme, jestliže se na EKG objeví fibrilace komor. O defibrilaci se můžeme pokusit ne více než 1-2 x, protože tento rytmus může být refrakterní na el.výboj. Jestliže defibrilace selže, zahájíme kardiopulm.resuscitaci a pacienta zahříváme. Můžeme zkusit bretylium. Resuscitace by neměla být ukončena, dokud se pac.nezahřeje na 32 OC. Podáváme zahřátý vzduch nebo O2. Pokračujeme v zahřívání s cílem zvýšit teplotu o 0.5-1.0 OC za hodinu. Podáváme i.v.roztoky zahřáté na 40 OC, doporučuje se přidávat do infúzí thiamin 100 mg a jiné vitamíny. Účinná je koupel v teplé vodě o teplotě 40-42 OC nebo aplikace ohřívacích vaků na axilární skelet. Pacienti s těžkou hypotermií (rektálně méně než 32 OC) vyžadují intenzivnější ohřívání: DIALÝZA – peritoneální – opakovaně 2 l roztoku bez kalia o teplotě 43 OC, intervaly mezi výměnami 10-12 min, pokud se rektální teplota nezvýší nad 35 OC. Hemodialýza ohřívá rychleji, ale je spojena s větším rizikem komplikací. ŽALUDEČNÍ LAVÁŽ TEPLÝMI ROZTOKY – jestliže je přítomno zvracení, musí být zajištěny dých.cesty endotracheál.intubací. MEDIASTINÁLNÍ LAVÁŽ TEPLÝMI ROZTOKY – vyžaduje torakotomii a užívá se v případě srdeč.zástavy, kdy mimotělní oběh není dostupný. MIMOTĚLNÍ OBĚH SE ZAHŘÍVÁNÍM KRVE – vyžaduje značný chirurg.výkon a vybavení. Léky používáme s velkou opatrností, protože hypotermie prolonguje jejich působení. Bikarbonát – užíváme ke korekci acidózy – nutno provést korekci hodnot vzhledem k teplotě: pH upravíme přičtením 0.15 na každý 1 OC hypotermie, pO2 a pCO2 upravíme odečtením přibližně 5 % na 1 OC hypotermie. Dopamin – je lékem volby při těžké hypotenzi, zahajuje se 2-5 g / kg / min. Antibiotika – nemají se podávat profylakticky. Kortikoidy – aplikujeme pouze tam, kde máme podezření na insuficienci nadledvin. Tyroxin – jen u pac.s hypotyreozou. Prognóza: při správné terapii přežívá více než 75 % jinak zdravých lidí. Riziko aspirační pneumonie je větší u komatózních stavů. Prognóza je horší při přidružených chrorobách a opožděné terapii.