napsal na pergamenu rovněž na vyzvání svého přítele Theofila a to teprve v posledních letech svého života, tedy v době, v níž nebyl v Jeruzalémě již ani jeden z mých prvých apoštolů a učedníků.
Také tyto “Skutky apoštolů “ doznaly v rukou jeho přítele leckterých změn a i data, která sebral v zemi Jutské byly namnoze vybájené věci oněch učedníků a šiřitelů Mého slova, kteří se často bez vnitřního povolání představovali lidem jako takoví a každý z nich chtěl vědět to nejlepší.
Tak se pak také stalo, že se jak v evangeliu Lukášově,tak ještě více i v jeho pozdějších Skutcích apoštolských vyskytovaly výmysly a přestřelky, o nichž sami moji skuteční apoštolové a učedníci pramálo věděli, neboť v Jeruzalémě se velmi málo zdržovali a působili více v Galileji, Samaří a v jiných od Jeruzaléma odlehlejších krajích.
Víte-li nyní toto, pak zajisté uznáte,že zemětřesení a zatmění při Mé smrti na kříži, otevřené hroby v údolí Josafatském, Mé nanebevstoupení na dvou sporných horách, jakož i známé seslání Ducha Svatého jsou a dokonce také být musí většinou dílem tehdejší fantazie Mých rozličných posluchačů a ctitelů neboť nejspolehlivější ze všech evangelistů Jan, jenž musel být jistě přítomen každé důležitější události, o ničem takovém se nezmiňuje: ani Lukáš neoznamuje, zda on sám byl či nebyl osobně přítomen vylití Ducha Svatého.