Teprve v době, kdy Mé slovo hlásal v Řecku tu a tam apoštol Pavel, byl svým přítelem Theofilem, sídlícím též v Řecku, vážně vyzván, aby sháněl spolehlivější zprávy o Mně, zaznamenával je a pak mu je posílal: neboť on ,Theofil , slyšel o jistém Nazarejci jak od Židů, tak i od Řeků tak rozličné věci že z toho nemůže poznat, co je na tomto člověku tak zcela zvláštního. Je tedy otázkou, zda je to buď nějaká nadpozemská bytost nebo stejně jen člověk v rozmanité moudrosti zkušený z knih?
Když se dostal tento list v Jeruzalémě do rukou Lukášových, tu se Lukáš teprve vážněji ujal celé věci a na vše se informoval, zejména pokud šlo o Mou osobu a Mého učení, avšak co napsal neobdržel prostě z vlastních úst Mých skutečných učedníků, nýbrž většinou od jiných lidí, kteří si vážili Mne a Mého učení, znali Mne dílem ještě osobně, větším dílem však obdrželi o Mně zprávu od Mých učedníků, neboť mezi Mým životem jako člověka této Země a dokončením evangelia Lukášova uplynulo téměř 33let (tedy roku 68 po Kristu) a teprve po této době je mohl zaslat svému příteli Theofilovi do Řecka, toto evangelium srovnal pak Theofil se svými záznamy.