O jaký

ideální princip se vlastně jedná? Musí to být princip, který je podle Solovjova „hodný existence“, musí být dřívější než lidský duch, musí to být Absolutno. Tato idea je proto nezávislá na lidských projekcích, na lidské mysli. Krása a její filosofické uchopení (tedy estetika) je pro Solovjova nikoli věcí osobní volby nebo vkusu, ale vyplývá z bytostného řádu věcí.