Odtud hlavně různost údajů oněch sedmi žen, z nichž každá viděla podle založení svého vnitřního stavu buďto co vypovídá Matouš,Marek Lukáš anebo Jan. Ale co tu oni čtyři vypovídají, to se stalo a vidělo, avšak jen očima duchovníma, tyto oči jsou vždy řízeny, jako je řízen vnitřní život lásky, protože zření ducha není stejné se zřením pozemským a aby jeden viděl stejně jako druhý, nýbrž každý vidí jen to, co je a jaké je to v něm a tak se to tedy utváří.
Že se o dojití Petra a Jana zmiňuje jen Jan sám, je proto, že Jan byl zvláště napomenut,aby přidal tuto událost, jelikož ji chtěl také zamlčet, aby se v něm zjevilo vše na duchovní svědectví, že pravá a nejvnitřnější živá láska dává ze sebe vše a také dokonce nechce nikdy zamlčet ani nejnepatrnější tajemství, či zkouší se na světě pravá láska ani nejnepatrnější tajemství, či zkouší se na světě pravá láska snad již tím,že milenec pohlíží na otevřené srdce své vyvolené?! Bude-li však před ním jednat potají a své sousedce šeptat do uší, zač bude milenec její srdce považovat?! Hleďte, tak je tedy již opět vše v nejlepším pořádku. Co první tři považují při sdělování za nepatrné, to musí dokonalý nicméně doznat a vypovědět! Je tu nyní ještě nějaký rozpor? A tak zbývá konečně zmíniti se jen ještě o Mém zjevení ženám.