Matouš udává tedy jen vidění Magdaleny ze známé již příčiny v jednotném čísle. Marek ještě úzkostlivější nežli Matouš se sice drží většiny hlasů, ale co do počtu,souhlasí s Matoušem. Lukáš uvádí výpověď Magdaleny přesně, jenže místo slova bílý používá k slavnostnějšímu rázu věci slova skvoucí, to jest bílý,jako sněhobílý anebo oslnivě bílý a proto o ohnivém vidění mlčí,aby dvojí výpovědí uvedl spíše do zaokrouhleného celku a konečně však také následkem Mé vůle,aby se tím naznačil přechod od pouhé víry k živě činné lásce,jak to také skutečně lze vidět z pořadí čtyř evangelistů. Jan mluví jen o dvou v bílých rouchách sedících andělech, příčina spočívá zde jen v duchovnu, co do jeho evangelického pořadí. Čímž se tu naznačuje nevina lásky a vášně prostý klid získaného věčného života a tak on, jako jinak nejohnivější písař zamlčuje oheň Magdalenin a tedy také světsky vášnivou lásku ke Mně, která sice byla na místě, nicméně však neodpovídala zcela přesně nebeskému řádu.
A tím by byl také tento rozpor vyrovnán. Tak zůstává nám tedy jen ještě vyrovnati rozpor o andělích, a to rozpor pro jejich různé postavení.