Petr je vnější člověk, který však obrací svou celou bytost všelikými zkouškami zcela do nitra, Jakub představuje duši člověka, která je čistá a ve všem se řídí podle Pána, ale nicméně musí podstoupiti s vnějším člověkem mnohé zkoušky aby vnějšího člověka získala zcela pro sebe a ve spojení s ním se učinila v duchu nesmrtelnou. Jan konečně představuje ducha člověka, který je zajedno úplně se Mnou tedy Mou Láskou a o tomto učedníku jsem Já Sám řekl Petrovi, který se poněkud pohoršoval nad tím, že mne stejně jako on následoval: Proč tě to rmoutí, pravím-li - On nechť žije, což značí tolik jako- jen duch žije a kdo se nedá svým duchem pronásledovat, uchopit a prostoupit, ten nebude míti život: neboť jedině duch to jest, o němž pravím že žije věčně!/“