Když to byli hosté od krále uslyšeli, tu se opět velmi rozveselili a velebili velkou dobrotu a moudrost královu. Když však velmi mnozí hosté takto jásali, našel se mezi nimi též jeden host, prašivá ovce,a zatím co všichni ostatní jásali a se veselili a volali velkému králi „ hosana „ -jal se tento host králi spílat a proklínat takovou svévolnost, nejvýš sprostou blahosklonnost krále k jeho lidu. Tohoto jednoho však král dal ihned uchopit a předvést k sobě.Když tento jediný hanobitel stál v ošklivých hadrech a cárech před králem, tázal se ho král roztrpčen: “Bídný hanobiteli a proklínači mé dobroty a velké lásky k mému lidu, jak to že přicházíš do mých královských komnat v tak nejvýš nedůstojném oděvu? Vím přece,že se odjakživa protivíš vší mé dobrotě a moudrosti ! Ty ses ovšem přede Mnou nikdy nepřioděl rouchem svatebním: proto se ho chopte, vy moji věrní sluhové a uvrhněte ho do nejtemnějšího žaláře, ať tam kvílí a co nejmocněji skřípá zuby!“
„Hleďte, jen o tomto jednom se mluví,že byl uvržen do žaláře,ale o pozvaných ne. U těchto bude jen pokárána jejich světská hloupost, ale jen ta jediná prašivá ovce se zde vyskytuje jako souzená. Proto se nyní učte tímto obrazem, jaký je pravý vnitřní smysl tohoto textu písma a považujte tedy nejen vyvolené nýbrž také povolané za hodny Mého Království! Amen