Kontaminace očí

– ihned vyplachovat velkým množ.vody nebo fyziolog.roztoku. Neutralizační roztoky většina autorů nedoporučuje. 7) urychlení eliminace toxic.látky – při otravách škodlivinami vylučovanými ledvinami lze užít forsírovanou diurézu – zavedeme centrální venozní katetr a močovou cévku, určíme výchozí hodnoty sérových elektrolytů a hematokritu, doplníme krevní řečiště roztokem F 1/2, příp.hradíme i kalium, až do normál.hodnoty krev.tlaku a centrál.venozního tlaku. Pak podáme Furosemid (20-250 mg) a substituujeme tekutiny, nejlépe polovičním fyziolog.roztokem (F1/2). Místo Fur.možno podat manitol 20% roztok v dávce 100 ml. Alkalizace moči – užívá se hl.u intox.barbituráty, salicyláty, sulfonamidy. Provádí se podáním natriumbikarbonátu v koncentraci 1.39 % (166 mmol / l) na úvod forsírované diurézy. Lakmusovým papírkem kontrolujeme, zda je pH moči alkalické. Podání bikarbonátu možno opakovat. Acidifikace moči – vhodná u intox.amfetaminem, morfinem, chininem. Na úvod forsír.diurézy aplikujeme 1.5 g amoniumchloridu v 1000 ml 5% rozt.glukozy. Opět sledujeme pH moči, stoupne-li nad 7.0, zopakujeme stejnou dávku amoniumchloridu, ale už jen v 500 ml 5% rozt.glukozy. Hemodialýza vhovná pro noxy rozpustné ve vodě a vylučované ledvinami ( alkoholy, též etylenglykol, toxiny Amanita phaloides, většina ATB, srdeční glykosidy, barbituráty, salicyláty, izoniazid, sulfonamidy, furantoin, meprobamat, chloridy, jodidy, tetrachlormetan, těžké kovy, teofylin ). Hemoperfúze – lze použít v případě noxy s molekulou střední velikosti nebo u nox mírně vázaných na bílkoviny plazmy. Jde o extrakorporální perfúzi přes kapsli s aktivním uhlím nebo umělou pryskyřicí ( antipyretika – aminofenazon, nebarbiturátová hypnotika – Dormogen a Noxyrom, fenotiaziny – Chlorpromazin, tricyklická antidepresiva – Amytriptylin a Prothazin, etylenglykol – brzdová kapalina a nemrznoucí směs, paraquat, diquat, organofosfáty ). 8) specifická antidota: – váží se nebo jinak inaktivují látku, nebo ruší její toxický úč., existují jen pro některé toxic.látky, mají specifické úč., jejich úč.je tím větší, čím dříve jsou podána, ale jejich indikace není všeobecná – obvykle jsou vyhrazena až od určitého stupně intoxikace podle klinic.příznaků (koma u benzodiazepinů, deprese dech.centra u opiátů a opioidů, závažné muskarinové nebo nikotinové příznaky u organofosfátů). Jindy se aplikují podle výše hladiny toxické látky v plazmě (u Pb, paracetamolu, superwarfarinových rodenticidů), popř.při jasném klinic.nálezu (u methemoglobinemizujících látek). Většina antidot pro akutní otravy u nás není kvůli nízké spotřebě registrována.