Tuesday, October 11, 2005

ach jo

Už sem sice kapku dřepěl ve vobraze, ale stejně mě další porce jehel v bachoru zamotala jak bramborovou šlupku. Svíjel sem se jak moučnej červ a staženou prdelí vyškubával chlupy z tébichu. Kdybych do toho moh eště drobet zakvákat, klidně bych si tenhle votroubenej mejdan vodpustil, jenže už jsem si to holt drandil jak po lajzandě.
Křeč povolila stejně zvostra, jako přišla; vopřel sem se hrbem vo zeď a po koberci sbíral plíce. Kašmírová košile s bleskama, ve který sem eště včera honil vodu, byla durch propocená a smrděla tím pádem eště vo krapánek víc než vobyčejně, zuby mi drkotaly vo čelo a byl sem v bezvadný formě. Jediná klika, že se pauzy mezi jednotlivejma tanečkama fofrem zkracujou: za chvilku to mám za sebou. Nic jinýho si ani nezasloužim, blbec zkusí jako pes.