Co se týče otázky prvé,

bylo v té věci již podáno malé vysvětlení ve vlastním evangeliu Janově: aby se vám však tato věc stala ještě mnohem jasnější, třeba vám vědět, že evangelista Matouš byl Mnou přijat teprve tehdy, když jsem Se s ním sešel na Své cestě do Kisu v jedné střední stanici mezi Kafarnaum a Kisem jako s celníkem v římských službách, proto Mně také byla učiněna výtka, že Se stýkám s celníky a hříšníky.
Ježto se však tento Matouš vyznal dobře v psaní a nechtěl se již ode Mne odloučit, přijal jsem ho za písaře, ale spíše jen pro skutečnosti, zatím co Mému Janovi bylo zaznamenávat slovo, to jest, čemu jsem učil a Matouš si někdy pro sebe zaznamenával méně duchovní části Mého učení a Mých kázání, ale dával si je vždy příležitostně opravovat Janem´neboť Matouš měl dobrou paměť pro skutečnosti ale slabší pro učení.