Pojem světa

Téma vztahu člověka a světa bývá zpracováváno nejrůznějším způsobem. Hlavním kritériem je zde význam slova „svět“. Může znamenat svět kulturní, svět přírody, svět chápaný sociologicky apod. Nyní mi jde o nejširší význam slova „svět“, tedy o celek, který nás obklopuje, a jehož jsme sami součástí. Člověk a svět nejsou dva nezávislé subjekty (resp. subjekt a objekt), které spolu mohou a nemusí navazovat kontakt. Člověk je součástí světa a z tohoto rámce se nemůže vymanit . Je přitom jistý rozdíl mezi světem přirozeným, přírodním a světem přetvářeným člověkem, tedy světem kulturním. Ty skutečnosti okolo nás, které nejsou naším dílem, a které tu byly dokonce dlouho před příchodem člověka jako druhu, jsou totiž základem pro tvorbu nebo aspoň předávání skutečností světa kultury. Jejich existence je na tvůrčím zásahu člověka nezávislá. Přírodní zákony nepodléhají lidské vůli, stejně jako jí nepodléhá primární struktura litosféry i biosféry. Naproti tomu je oblast kultury (kam patří nejen umění, ale i jakékoli projevy lidské společnosti – tedy styl života, bydlení, zacházení s přírodou apod.) výsostně lidskou sférou, která vzešla ze svobodné tvorby člověka. Současné problémy životního prostředí jsou v podstatě otázkou, nakolik je ona druhá, kulturní sféra v souladu se sférou první, tedy s přírodou. Nakolik ji harmonicky doplňuje a rozvíjí, nakolik ji naopak křiví a ničí.